Stud a vina nejsou jen pocity. U lidí s poruchami osobnosti jsou to stálé vnitřní hlasu, které je drží v pasti. Když uděláte chybu, většina lidí řekne: „To jsem udělal špatně.“ Ale někdo s hraniční poruchou osobnosti řekne: „Já jsem špatný.“ To je rozdíl, který mění všechno.
Stud není vina - a to je právě ten problém
Vina se týká konkrétního jednání. „Zlobil jsem se na přítele, to bylo špatné.“ Stud se týká celé osoby. „Já jsem špatný člověk.“ A tohle je ten, který ničí. Podle dat z Kliniky psychiatrie 1. LF UK v Praze má 89 % pacientů s hraniční poruchou osobnosti právě tento globální pocit vlastní špatnosti. Není to jen nízké sebevědomí. Je to jako byste měli v hlavě trvalý výrok: „Nemáš právo být tady. Nemáš právo být šťastný. Nemáš právo být vidět.“
Nejhorší je, že stud se neobjeví jen v mysli. Neurobiologické studie z Ústavu fyzikální biologie JU ukázaly, že když člověk cítí stud, aktivuje se jeho ostrůvek mozku o 47 % více než při pocity viny. To znamená, že stud není jen myšlenka - je to tělesná zkušenost. Cítíte ho v hrudi, v krku, v břiše. Je to těžké, těsné, skoro fyzické tížení. A proto ho nelze překonat jen tím, že si řeknete: „To není pravda.“
Proč tradiční terapie často selhávají
Velká část terapeutů se zaměřuje na změnu chování. „Nechtěj se tak zlobit.“ „Nechtěj se tak vyhýbat.“ „Nechtěj se tak záviset.“ A to je v pořádku - ale jen pokud se nezapomene na to, proč se člověk chová takhle. Výzkum z Psychosomatiky Brno ukazuje, že kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má u poruch osobnosti efektivitu jen 42 %. Proč? Protože 65 % pacientů prostě nereaguje na logické argumenty. Když už se cítíte jako špatný člověk, jaký má smysl vám říkat: „To je iracionální myšlenka?“
Prof. MUDr. Tomáš Zatloukal z Psychiatrické kliniky FN Olomouc to v článku z roku 2022 naznačil jasně: „Standardní KBT často ignoruje hlubokou emocionální ranu, která stojí za těmito chováními.“
Je to jako kdybyste se snažili vyléčit zlomenou ruku jen tím, že jí řeknete: „Nepoužívej ji tak moc.“ Než to zahojí, musíte nejprve zjistit, proč ji vůbec zlomil - a pak ji podpořit, ne kritizovat.
Co je self-compassion a proč to funguje
Self-compassion - soucit se sebou - není sebeobdiv. Není to „jsem skvělý“ nebo „všechno je v pořádku“. Je to „jsem člověk, který trpí, a to je v pořádku“. Je to přijetí, že se vám něco špatně daří - a přesto jste stále hodný člověk.
Klíčový model, který se v České republice používá od roku 2020, je „Three-component model of self-compassion“ od Kristin Neff. Má tři části:
- Mindfulness - vidět svůj stud bez toho, abyste se v něm utopili. Nezakrývat ho, nezakládat ho. Jen ho pozorovat: „Tady je ten pocit, že jsem špatný.“
- Společenství lidskosti - uvědomit si, že nejste jediný, kdo takhle cítí. Všichni lidé někdy cítí, že nejsou dost. To není váš osobní selhání. Je to lidské.
- Soucit se sebou - mluvit k sobě tak, jak byste mluvili k nejbližšímu příteli, který trpí. „To je těžké. To ti muselo dělat velkou bolest. Já tě podporuji.“
Klinická studie z Prahy (2019-2023) ukázala, že po šesti měsících tréninku self-compassion 78 % pacientů s hraniční poruchou osobnosti mělo významné snížení intenzity studu. Nejen méně emocionální bolesti - ale i méně sebevražedných myšlenek, méně výbuchů, méně úniku do závislostí.
Praktické kroky - jak začít
Není potřeba se stát terapeutem. Můžete začít už teď.
- Body scan - každý den si najděte 15 minut. Sedněte, zavřete oči a pomalu projděte tělem. Kde cítíte napětí? Kde je těžko dýchat? To je místo, kde se stud ukryl. Nezkoušejte ho změnit. Jen ho pozorujte: „Tady je ten pocit.“
- Dopis sobě samému - napište dopis, který byste napsali k příteli, který právě zklamal sebe sama. Nyní přečtěte ho jako dopis od sebe k sobě. Většina lidí, kteří to dělají, říkají: „Nikdy jsem se k sobě nechoval tak.“
- Role play - představte si, že vaše kritická část vás je někdo, kdo vás chce chránit - ale dělá to špatně. Co by mu řekli? Co byste mu chtěli říct, kdybyste ho měli před sebou? Většina lidí zjistí: „On se jen bojí, že se ztratím.“
Podle Ústavu psychoterapie je psaní dopisu sobě samému efektivní u 67 % lidí. A není potřeba být „dobrý“ v psaní. Stačí, když to napíšete hladce, jako byste mluvili k sobě v koupelně, když nikdo nevidí.
Co může jít špatně
Self-compassion není zázračný lék. A někdy může být dokonce nebezpečný, pokud se ho pokusíte použít příliš brzy.
MUDr. Petr Wirth z Ústavu postgraduálního vzdělávání v psychologii upozorňuje: „U 30 % pacientů s hraniční poruchou osobnosti může předčasné zavádění soucitu zhoršit symptomatologii.“ Proč? Protože pokud máte těžkou emoční nestabilitu, může se vám soucit zdát jako „příliš bezpečný“. A to vás vystraší. Cítíte: „Když se začnu milovat, ztratím kontrolu.“
Proto je klíčové nejprve stabilizovat emoční regulaci. Bez toho je self-compassion jako dům bez základů. To znamená: nejdřív naučte se, jak se uklidnit, když se rozčílíte. Jak dýchat, když vás přemůže panika. Jak se zastavit, když vás přehltí hněv. Až to bude fungovat, až budete mít trochu prostoru mezi reakcí a pocity - až pak můžete přijít k soucitům.
Proč to dělá rozdíl v životě
Uživatelka „Markéta, 29 let“ z Facebookové skupiny „Hraniční světy“ napsala: „Když mám výbuch hněvu, cítím se jako špatný člověk, nejen že jsem udělala špatnou věc - to je ten stud, který mě drží déle než vlastní jednání.“
Co se stane, když se naučíte rozlišovat stud a viny? Změní se všechno. Přestanete se trestat za každou chybu. Přestanete sabotovat úspěch, protože si nebudete myslet, že „nevážíte“. Přestanete se vyhýbat kontaktům, protože nebudete mít strach, že „vás někdo odhalí“.
Tomáš, 34 let, napsal na Psychologie.cz: „Teprve když jsem se naučil rozlišovat stud a viny a trénovat soucit se sebou, přestal jsem se trestat za každou chybu.“
Je to největší změna, kterou můžete v životě zažít. Ne změna chování. Ne změna mysli. Ale změna vztahu k sobě samotnému.
Co dělat, když nemáte přístup k terapeutovi
V České republice je jen 287 certifikovaných terapeutů schopných pracovat se studem u poruch osobnosti. Na 100 000 obyvatel připadá 4,2 odborníka. A pojišťovny hradí jen 35 % nákladů na tuto terapii.
Nemusíte čekat na terapeuta, abyste začali. Začněte tady:
- Přečtěte si knihu Kristin Neff „Self-Compassion“ (přeložená i v češtině).
- Používejte aplikace jako „Insight Timer“ nebo „Calm“ s meditacemi na self-compassion.
- Připojte se k bezpečné komunitě - jako je skupina „Hraniční světy“ na Facebooku. Víte, že nejste jediný.
- Pište si denně tři věty: „Dnes jsem cítil(a) stud. Vím, že to je část mého života. A přesto jsem stále hodný člověk.“
Nejde o to, aby jste přestali cítit stud. Jde o to, aby jste se naučili s ním žít - a přesto sebe milovat.
Co přijde dál
Od září 2023 má Ministerstvo zdravotnictví ČR schválenou novou metodiku „Práce se studem u poruch osobnosti“. V roce 2024 se spustí první certifikační kurz na Univerzitě Palackého. A podle prognózy prof. Rabocha do roku 2027 bude 80 % terapeutů specializovaných na poruchy osobnosti používat systematickou práci se studem.
Je to změna, která se děje. A vy můžete být mezi těmi, kteří ji začali.
Stud vás nezničí. Ale pokud se ho nebudete učit překonávat, bude vás držet v temnotě. Soucit se sebou není odměna za dobré chování. Je to základ, na kterém se může život znovu začít.
Je stud u poruch osobnosti stejný jako nízké sebevědomí?
Ne. Nízké sebevědomí je pocit, že nejste dostatečně dobrý. Stud je pocit, že jste špatný. To je rozdíl mezi „nemám dost schopností“ a „jsem špatný člověk“. Stud je globální, morální a často neustálý. Nízké sebevědomí se dá zlepšit úspěchy. Stud se dá zlepšit jen součinem sebepřijetí.
Může se self-compassion použít i bez terapie?
Ano, ale s opatrností. Pokud máte silnou emoční nestabilitu, výbuchy, sebevražedné myšlenky nebo úzkost, je nejbezpečnější začít s terapeutem. Samostatně můžete začít s jednoduchými cvičeními - psaním dopisů, body scanem, meditacemi. Ale pokud se vám cítíte horší, než jste předtím, zastavte se a vyhledejte odborníka.
Proč se stud považuje za destruktivnější než vina?
Protože vina se týká jednání - a jednání lze změnit. Stud se týká identity - a když si myslíte, že jste špatný člověk, nevidíte žádnou cestu ven. Vina vás může vést ke změně. Stud vás vede k sebevraždě, úniku, závislostem nebo k tomu, že se sabotujete úspěch.
Jak vím, že mám patologický stud?
Pokud se cítíte špatný člověk po každé chybě, pokud se trestáte za věci, které nezvládáte, pokud se vyhýbáte blízkosti, protože se bojíte, že vás „odhalí“, a pokud se vám zdá, že „váš problém je vaše vada“ - pak máte patologický stud. Diagnostická škála SCID-5-PD hodnotí intenzitu na 7bodové škále - a hodnota nad 4,5 je klinicky významná.
Je self-compassion jen modná trendová slova?
Ne. Je to vědecky prokázaný přístup. Studie z Prahy, Brna a Masarykovy univerzity potvrzují, že self-compassion snižuje intenzitu studu o 40-70 % u lidí s poruchami osobnosti. Není to „pozitivní myšlení“. Je to hluboká emocionální změna, která mění způsob, jakým váš mozek vnímá sebe sama.
