Krátkodobá vs. dlouhodobá terapie deprese: Jak vybrat správnou délku léčby

Krátkodobá vs. dlouhodobá terapie deprese: Jak vybrat správnou délku léčby

Deprese není jedna nemoc. Je to jak počasí - někdy je to krátká bouřka, která projde za týden, jindy je to dlouhý, mlhavý podzim, který vás drží v kleštích měsíce. A právě proto neexistuje jedna správná délka léčby. Otázka není: „Kolik týdnů trvá terapie?“, ale: „Co potřebuji právě teď?“

Když se depresivní příznaky náhle objeví - krátkodobá terapie jako záchranář

Krátkodobá terapie je jako první pomoc. Je to pro ty, kdo se náhle ocitli v propasti - po rozvodu, ztrátě práce, smrti blízkého, nebo jen po dlouhém vyčerpání. Tady se neřeší celý životní příběh. Tady se řeší: „Jak přežít dnes? Jak se znovu dostat na nohy?“

Standardní krátkodobá terapie trvá 10 až 20 sezení. Většinou to znamená 12 až 20 týdnů, kdy se scházíte s terapeutem jednou týdně. Nejčastější přístupy jsou kognitivně behaviorální terapie (CBT) a interpersonální terapie (IPT). CBT se zaměřuje na to, jak vaše myšlenky ovlivňují vaše city a chování. IPT pomáhá rozpoznat, jak vaše vztahy přispívají k depresi. Oba přístupy mají jedno společné: jsou cílené. Máte konkrétní cíle - „chci znovu vstávat“, „chci mít sílu volat přátelům“, „chci přestat se cítit jako zbytečný“.

Farmakoterapie, pokud je doporučena, začíná účinkovat obvykle po 4 až 6 týdnech. To znamená, že krátkodobá terapie a léky se doplňují. Nejde o „nebo“, ale o „a“. Pokud máte vysoké riziko sebevraždy, krátkodobá terapie je nejrychlejší cesta k bezpečí. NZIP v roce 2023 potvrzuje, že v těchto případech je rychlé zasáhnutí klíčové.

Když se depresivní příznaky vrací - dlouhodobá terapie jako hluboká úprava

Když jste už jednou, dvakrát nebo třikrát prošli depresí, začínáte poznávat ten zvláštní pocit: „Zase to.“ Tady krátkodobá terapie nestačí. Tady potřebujete něco, co se nezastaví, když příznaky zmizí. Tady potřebujete dlouhodobou terapii.

Dlouhodobá terapie může trvat roky. Někdy i desetiletí. Není to „dlouhá léčba“ - je to „životní doprovod“. Používají se zde analytické přístupy, jako je psychodynamická terapie nebo analytická psychologie. Cílem není jen zmírnit příznaky, ale pochopit, proč se vůbec objevují. Proč se vždycky cítíte zradený, když někdo odmítne? Proč se vždycky zavíráte, když někdo přijde blíž? Proč si myslíte, že jste „zbyteční“, i když všichni říkají, že jste důležití?

Podle výzkumů z České psychiatrie z roku 2006 je dlouhodobá terapie nejúčinnější u lidí s:

  • Chronickou depresí (příznaky trvají déle než 2 roky)
  • Recidivujícími epizodami (tři nebo více depresí v životě)
  • Poruchami osobnosti (např. hranicová nebo závislá porucha)
  • Komorbiditou s úzkostí, poruchami stravování nebo zneužíváním látek

Uživatelka „zdravi_zena“ na Psychologie.cz sdílela, že po dvou letech analytické terapie pochopila, že její depresivní epizody vznikaly kvůli nevyřešenému pocitu, že „nemá právo být šťastná“. Tento pocit vycházel z dětství. Po těchto dvou letech se její epizody neobjevily už tři roky. To není náhoda. To je práce na kořenech.

Co říkají čísla - kdo vybírá co a proč?

Podle průzkumu Prodepsy.cz z roku 2022, který zahrnoval 1 245 lidí s depresí:

  • 68 % začalo s krátkodobou terapií (10-20 sezení)
  • 42 % z nich poté přešlo na dlouhodobou terapii - ne proto, že jim to šlo, ale proto, že jim krátkodobá nevyhovovala
  • Nejčastější důvody pro ukončení krátkodobé terapie: dosažení cílů (58 %), finanční náklady (27 %), nedostatek času (15 %)

Co to znamená? Většina lidí začíná s krátkodobou terapií - je to jednodušší, levnější, rychlejší. Ale pokud se příznaky vrátí, přichází na řadu hlubší práce. A to je normální. Neznamená to, že jste „selhali“. Znamená to, že vaše duševní potřeby se vyvinuly.

Ještě jedna čísla: po první depresivní epizodě se recidiva objeví u 50 % lidí. Po druhé - u 70 %. Po třetí - u 90 %. To znamená, že každá další epizoda je pravděpodobnější. A právě proto je dlouhodobá terapie nejen možností - pro některé je nutností.

Osoba v klidné místnosti s odrážejícími zrcadly, která zobrazují dětství, zatímco světlo rozptyluje řetězy.

Kterou terapii vybrat? 5 klíčových otázek

Nemusíte si to rozhodovat sami. Terapeut s vámi společně zvažuje možnosti. Ale můžete si položit tyto otázky:

  1. Je to první depresivní epizoda? Pokud ano a je způsobená konkrétní událostí (např. rozvod, ztráta práce), začněte s krátkodobou terapií.
  2. Vrací se depresivní příznaky? Pokud jste již prošli dvěma nebo více epizodami, dlouhodobá terapie je nejlepší volbou pro prevenci.
  3. Je vaše depresivní nálada spojena s hlubokým pocitem nevhodnosti, zradenosti nebo viny? Pokud ano, hledáte práci na kořenech - to je práce dlouhodobé terapie.
  4. Máte jiné duševní poruchy (úzkost, porucha osobnosti, zneužívání látek)? Pokud ano, kombinace farmakoterapie a dlouhodobé psychoterapie je nejúčinnější přístup.
  5. Můžete si dovolit čas a peníze? V ČR pokrývá pojišťovna maximálně 40 sezení ročně. To znamená, že krátkodobá terapie (10-20 sezení) se vejde do jednoho roku. Dlouhodobá terapie vyžaduje vlastní doplňkové platby nebo dlouhodobý plán.

Co dělat, když se vám terapie nezdá fungovat?

Někdo přijde na první sezení a říká: „Tohle mi nepomůže.“ A přestane chodit. To je škoda. Ale někdo chodí 12 sezení, cítí se trochu lépe, ale pak se vrátí do stejného stavu. To je také škoda - ale může se to změnit.

Nejčastější chyba: ukončit terapii, jakmile příznaky zmizí. Ale podle profesora Rabocha by léčba měla pokračovat ještě několik měsíců po odchodu symptomů. Proč? Protože depresivní myšlenky nezmizí jen proto, že se cítíte lépe. Zůstávají jako tichý stín. A když se objeví nový stresor - rozvod, nemoc, změna práce - ten stín se znovu rozšíří.

Řešení? Hybridní přístup. Začněte s krátkodobou terapií. Po 12-16 sezeních se společně s terapeutem rozhodněte: „Přejdu na občasné sezení - jednou za měsíc nebo dvakrát za rok.“ Toto je nový trend, který podporuje NZIP i Evropská asociace pro duševní zdraví. Je to jako „údržba“ duševního zdraví. Nejste „vyléčení“. Jste „v pozorování“. A to je silné.

Osoba kráčí dvěma cestami – jedna krátká, druhá dlouhá – pod hvězdnou oblohou s symboly duševního zdraví.

Co se děje v ČR? Trendy, které mění léčbu

Počet lidí s diagnózou deprese se od roku 2018 zvýšil o 37 %. Počet registrovaných psychoterapeutů je 1 842 - z nichž 62 % nabízí krátkodobé přístupy, 38 % dlouhodobé. Ale co se mění?

  • Hybridní modely: Kombinace krátkodobé terapie + digitální nástroje (aplikace na sledování nálady, meditační nástroje, chatboti pro podporu) - tohle bude do roku 2025 běžné u 75 % terapeutů v ČR.
  • Nové léky: Minocyklin a celekoxib jako doplňky k antidepresivům ukazují slibné výsledky. Můžou zkrátit dobu léčby u některých lidí.
  • Chronoterapie: Kombinace světla, spánku a probuzení má účinek již za týden - ale opět: efekt se udrží jen při pravidelném dodržování. To znamená, že i tady potřebujete dlouhodobý přístup.

Největší změna? Už nejde o „krátkodobá“ nebo „dlouhodobá“. Jde o „správná pro tebe“. A to znamená, že výběr délky terapie není otázka „jak dlouho“, ale „jak hluboko“.

Co si pamatovat

Depresivní epizoda není známkou slabosti. Je to známkou, že něco ve vašem životě potřebuje změnu. Krátkodobá terapie vám pomůže přežít. Dlouhodobá vám pomůže žít. A nejde o to, která je „lepší“. Jde o to, která je pro vás právě teď ta správná.

Nejde o to, kolik sezení máte. Jde o to, zda jste přestali být vězněm svých myšlenek. A to se nestane za 12 týdnů, pokud jste vězněm od dětství. A neznamená to, že jste „ztratili čas“, pokud jste skončili po 8 sezeních - pokud jste se naučili, jak se v něm držet.

Můžu začít s krátkodobou terapií a později přejít na dlouhodobou?

Ano, to je běžná a dokonce doporučená cesta. Mnoho lidí začíná s krátkodobou terapií, protože je rychlejší a levnější. Pokud se příznaky vrátí nebo zjistíte, že potřebujete hlubší práci s kořenovými příčinami, můžete bez problémů přejít na dlouhodobou terapii. Terapeut vám pomůže tento přechod připravit a přenést důležité poznatky z první fáze.

Je krátkodobá terapie účinnější než léky?

Ne, nejde o „nebo“, ale o „a“. U mírných až středně těžkých depresí je účinnost krátkodobé psychoterapie srovnatelná s farmakoterapií. U těžkých depresí jsou antidepresiva efektivnější. Ale kombinace obou přístupů je nejúčinnější - terapie pomáhá změnit myšlení a chování, léky pomáhají stabilizovat chemii mozku. To je jako léčit zápal plic - antibiotika zastaví infekci, odpočinek a hydratace pomáhají tělu se zotavit.

Proč se mi terapie nezdá fungovat, i když jsem chodil 15 sezení?

Několik důvodů: Možná jste přestali pracovat na změnách mimo sezení - terapie není jen „hovor“, ale „práce“. Možná jste zvolili špatný přístup - ne každá metoda sedne každému. Možná jste ukončili příliš brzy - změny se objevují až po 8-12 sezeních. A možná potřebujete hlubší práci, kterou krátkodobá terapie prostě neumí poskytnout. V takovém případě je vhodné přemýšlet o dlouhodobé terapii nebo o změně terapeuta.

Je možné dlouhodobou terapii ukončit a nevrátit se k depresi?

Ano, ale ne vždy. Dlouhodobá terapie nezaručuje, že se depresivní epizoda nikdy nevrátí. Ale značně snižuje riziko. Lidé, kteří prošli hlubokou prací na kořenech, často mají lepší nástroje na rozpoznání prvních varovných znamení. Vědí, co je „normální“ stres a co je „začátek epizody“. A vědí, kdy se obrátit zpět k terapeutovi - i jen na jedno sezení. To je jejich největší ochrana.

Můžu dělat terapii jen někdy, když se mi to zlíbí?

Ne. Terapie funguje jen při pravidelnosti. Pokud chodíte jen tehdy, kdy se vám „zlíbí“, nevytvoříte stabilní prostor pro změnu. Ale existuje hybridní model - po krátkodobé fázi můžete přejít na „podpůrné sezení“ jednou za měsíc nebo dvakrát za rok. To není „náhodná terapie“, ale „pravidelná prevence“. A to je jedna z nejúčinnějších strategií proti recidivě.

Nejde o to, kolik času vás terapie stojí. Jde o to, kolik života vám vrátí.

Napsal Gabrielle Mitchell

Jsem psycholožka a publicistka, která píše o psychoterapii a duševní odolnosti. V praxi se věnuji poradenství pro dospělé a supervizi začínajících terapeutů. Ve svých textech propojuji výzkum, terapeutickou zkušenost a srozumitelný jazyk.