Patologické hráčství: Jaká terapie skutečně pomáhá při závislosti na hazardu

Stojíte před zrcadlem a vidíte člověka, který už nezná, kdy přestal hrát jen pro zábavu. Každý den se ptáte: proč to dělám? Peníze už nejsou problém. Problém je, že bez toho necítíte život. Nejste slabý. Nejste ztracený. Jste nemocný. A nemoc se dá léčit.

Co vlastně je patologické hráčství?

Patologické hráčství není jen přehnané vkládání peněz do slotů nebo sportovních sázek. Je to chronické poruchové chování, které se projevuje nekontrolovaným potřebou hrát, i když to způsobuje ztráty, rozpad vztahů, dluhy a dokonce trestné činy. Podle definice z Psychiatrie pro praxi (2001) jde o vsázení částky s rizikem a očekáváním většího zisku - ale s jedním rozdílem: u závislého už nejde o zisk. Jde o útěk. O způsob, jak utlumit vnitřní úzkost, prázdnou pustinu nebo nevyřešený vnitřní konflikt.

Nejde o morální selhání. Nejde o „nepříliš silnou vůli“. Je to nemoc, která má své biologické, psychologické a sociální kořeny. Někteří lidé mají genetickou náchylnost - výzkumy ukazují souvislost s geny ovlivňujícími serotonin a dopamin, jako je MAO. Jiní si hazard vybírají jako jediný způsob, jak „něco cítit“. A třetí - nejčastěji ženy - se vrací k hrám, protože jim dávají pocit kontroly v životě, kde jinak cítí bezmoc.

Které terapie skutečně fungují?

Neexistuje jedna „magická“ metoda. Ale existuje jedna, která má nejvíce důkazů - kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Metaanalýza Pallesena et al. (2006), citovaná v Casopisu Lékařů Českých, potvrdila, že KBT je nejúčinnější přístup. Jak to funguje?

Identifikujete spouštěče: Kdy, kde a proč hráte? Je to když jste smutní? Když máte stres na práci? Když jste osamělí?
Učíte se přerušovat cyklus: Místo aby jste se hned posadili k počítači, děláte něco jiného - procházíte, voláte příteli, píšete deník.
Přepisujete myšlenky: „Jen jednu hru“ se mění na „Každá hra mě přivádí blíž k ztrátě.“

Studie Petry et al. (2006) ukázala, že 60-70 % pacientů po KBT dosáhne abstinence nebo významného snížení hraní. A to i u žen, které často přichází do terapie pozdě - a přesto se jim daří výrazně lépe než u jiných závislostí.

Farmakoterapie: Léky proti hráčství?

Ano, léky pomáhají. Ale ne jako „přímočará“ řešení. Jsou doplňkem, ne náhradou terapie.

Naltrexon - lék původně pro alkoholovou závislost - ukázal v dvojitě slepé studii s 45 pacienty úžasný výsledek: 75 % lidí, kteří ho užívali, mělo výrazné zlepšení. U placeba to bylo jen 25 %. Proč? Naltrexon blokuje opioidové receptory v mozku - ty, které odpovídají za pocit „výhry“ a „zábavy“. Když už nečítáte ten „výstřel“ dopaminu, hra přestává být atraktivní.

Podobně fungují i SSRI (např. sertralin) a topiramát. Tyto léky nejsou „na závislost“, ale pomáhají s přidruženými problémy: depresí, úzkostí, impulzivitou. Výhoda? Nejsou závislostní. Nevýhoda? Musíte je užívat pravidelně - a ne všichni je snášejí dobře. Někteří lidé mají nevolnost, závratě, ztrátu chuti do jídla.

Je důležité: léky neřeší příčinu. Jen tlumí příznaky. A proto je nejlepší kombinovat je s psychoterapií.

Terapeut ukazuje pacientovi na tabuli s kroky kognitivně-behaviorální terapie v klidné místnosti.

Gamblers Anonymous: Je 12-krokový program opravdu účinný?

Ano. Ale jen pro ty, kdo jsou připraveni ho přijmout.

Gamblers Anonymous (GA) je svépomocná skupina, která vychází z programu Alkoholiků anonymních. Není to terapie v klasickém smyslu. Je to komunita. Je to místo, kde můžete říct: „Dnes jsem opět hrál.“ A nikdo vás neosoudí. Nikdo neřekne: „Proč jsi to neudělal lépe?“

Úspěšnost GA se odhaduje na 50-70 %. Ale to platí jen pro lidi, kteří chodí pravidelně. Pro ty, kteří přijdou jen jednou a pak zmizí - nic se nezmění. Klíčové je: motivace. A schopnost přijmout, že nemůžete hrát „jen trochu“.

Na online fórech jako zodpovednehrani.cz má 68 % lidí, kteří chodí na GA, pozitivní hodnocení. „Už jsem si uvědomil, že nejsem sám,“ píše jeden uživatel. „Když jsem poprvé řekl: ‚Jsem hráč‘, začal jsem žít.“

Co se děje v praxi? Krok za krokem

Terapie není něco, co se začne a skončí za týden. Je to cesta. A ta začíná třemi kroky.

Uznání problému - Největší překážka je sebeklam. „Jen jsem měl špatný den.“ „Zítra to zvládnu.“ „Nemám problém, jen mám špatnou štěstí.“ První krok je říct: „Ano, mám problém. A potřebuji pomoc.“
Vyhledání odborníka - V České republice je 87 organizací, které poskytují adiktologickou pomoc. Můžete najít ambulantní terapeuti, socioterapeuty, nebo online poradny. Není třeba chodit do nemocnice. Stačí videohovor. Podle Adiktio.cz (2023) 75 % lidí, kteří začali s online poradenstvím, to hodnotí jako „vhodné pro ty, kteří nejsou připraveni na osobní terapii“.
Plán akcí - Terapeut vám pomůže vytvořit konkrétní plán: Jak se vyhnout spouštěčům? Jak omezit přístup k penězům? Kdo vás může kontrolovat? Jak si najít nové zdroje radosti? Někdo si vytvoří splátkový kalendář dluhů. Někdo si zablokuje přístup na hazardní weby. Někdo se přihlásí na kurzy kreslení, běhání, nebo se zapojí do dobrovolnictví.

Skupina lidí stojí v kruhu pod světlem lampionu, symbolizující podporu a naději při léčbě závislosti.

Proč některé terapie selhávají?

Ne každý, kdo začne léčbu, ji dokončí. Podle PrevCentra (2022) 67 % relapsů je způsobeno nedostatečnou motivací. Lidé si řeknou: „Zkusím to.“ Ale nejsou připraveni na změnu. Nechtějí se vzdát svého „bezpečného prostoru“ - i když je to způsob, jak se před životem skrývat.

Ještě jedna věc: špatně vybraná terapie. Někdo se dostane do psychodynamické terapie, která se zaměřuje na dětství - ale on potřebuje okamžitou pomoc s impulzivitou. Někdo se zapojí do GA, ale nechce přiznat, že je „závislý“. A tak se zdržuje.

Neexistuje „správná“ terapie pro všechny. Existuje „správná“ pro vás.

Budoucnost léčby: Co se změní do roku 2027?

Trh s léčbou patologického hráčství roste. V období 2018-2022 se počet lidí hledajících pomoc zvýšil o 42 %. A podle Adiktologické společnosti ČR bude růst o 8,3 % ročně do roku 2027.

Co se změní?

Online terapie bude běžná. V roce 2023 ji využilo 38 % klientů. Bude to běžnější než osobní návštěvy.
Kombinace KBT + farmakoterapie se zvýší o 25 % do roku 2025. Léky a terapie budou fungovat společně - ne jako alternativy.
Personalizovaná léčba - výzkumníci z 1. lékařské fakulty UK zkoumají, zda lze podle genetických markerů předpovědět, který lék nebo přístup bude pro daného člověka nejúčinnější.
12-krokové programy budou mít mírně menší podíl - z 62 % na 55 %. Lidé hledají více vědecky podložené metody.

Dlouhodobá úspěšnost léčby se dnes odhaduje na 45-55 %. Před deseti lety to bylo jen 30 %. To znamená: je to možné. A každý rok je to pro víc lidí možné.

Co dělat teď?

Nechte si napsat jednu větu: „Proč chci přestat hrát?“

Není to o penězích. Je to o tom, co chcete mít za tím. Chcete znovu cítit, jak se smějete s dětmi? Chcete znovu mít důvěru vztahu? Chcete spát klidně? Chcete být tím, kým jste byli dřív - ne tím, kým hazard vás udělal?

Nechte si vytisknout Mapu pomoci na drogy-info.cz. Najděte nejbližší organizaci. Zavolejte. Napište e-mail. Nečekejte na „správný den“. Ten den už je dnes.

Nejste sám. A nejste ztracený. Jste v procesu uzdravení. A ten začíná jedním krokem.

Je patologické hráčství skutečně nemoc, nebo jen slabost?

Patologické hráčství je oficiálně uznávaná duševní porucha - podle Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) i Amerického psychiatrického společenství (DSM-5). Není to slabost vůle, ale neurobiologická porucha, která ovlivňuje centra odměny v mozku. Stejně jako alkoholik nemůže jen „přestat pít“, hráč nemůže jen „přestat hrát“. Je to nemoc, která má příčiny, průběh a léčbu.

Může mi pomoci jen Gamblers Anonymous, nebo potřebuji i terapeuta?

GA je výborná podpora, ale sama o sobě není terapie. Je to komunita, která dává pocit příslušnosti a motivaci. Ale neřeší hluboké psychologické příčiny - například úzkost, traumata nebo depresi. Nejúčinnější je kombinace GA s kognitivně-behaviorální terapií. GA vám pomůže zůstat v klidu, terapeut vám pomůže pochopit, proč jste se vůbec dostali do hraní.

Je online terapie skutečně účinná?

Ano. Podle Adiktio.cz (2023) 75 % lidí, kteří začali s online adiktologickým poradenstvím, ho hodnotí jako vhodné - a 65 % z nich říká, že by si nikdy nevzalo osobní návštěvu kvůli stydění nebo strachu. Studie ukazují, že online KBT má stejně dobré výsledky jako osobní terapie - pokud je pravidelná a zodpovědně vedená. Výhoda: můžete se připojit z domova, ve stejné době, kdy jste nejvíc v nebezpečí - například ve 2:00 ráno.

Jak dlouho trvá léčba?

Není to „kurz“ s koncem. První fáze - zastavení hraní - může trvat 3-6 měsíců. Ale udržení změny trvá roky. To, co se naučíte v terapii, budete aplikovat celý život. Někteří lidé chodí na terapii 1-2 roky, jiní jen pár měsíců a pak pokračují v GA. Důležité je neustálost, ne délka. Dlouhodobá úspěšnost je u těch, kteří neustále pracují na sobě - i když už nehráli měsíc.

Můžu přestat hrát sám, bez pomoci?

Někteří lidé to zvládli. Ale je to výjimka. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se pokusí přestat sami, mají relaps ve 80-90 % případů. Závislost změní způsob, jakým váš mozek funguje. Je to jako zkusit přestat kouřit sám - možné? Ano. Ale s podporou je šance na úspěch 3-5krát vyšší. Pokud chcete přežít, nejen přežít - najděte pomoc.

Co když jsem už měl relaps? Je zbytečné začínat znovu?

Relaps není selhání. Je to součást cesty. Každý, kdo se snaží změnit hlubokou návykovou strukturu, narazí na překážky. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří měli relaps, ale znovu začali léčbu, mají větší šanci na dlouhodobý úspěch než ti, kteří se vůbec nezamysleli nad tím, co se stalo. Otázka není: „Kolikrát jsi selhal?“ Otázka je: „Kolikrát jsi se zvedl?“