Jak řešit krizi během online terapie - praktický bezpečnostní plán a kontakty pomoci

Jak řešit krizi během online terapie - praktický bezpečnostní plán a kontakty pomoci

Klíčové body

  • Bezpečnostní plán je krátký, konkrétní a mít ho můžete v papírové i digitální podobě.
  • Plán obsahuje pět základních částí - varovné signály, uklidňující aktivity, důvěryhodné osoby, telefonáty pomoci a zabezpečení prostředí.
  • Aktualizujte ho každé 3 měsíce nebo po každé významné životní změně.
  • Uložte si seznam českých krizových linek - 24 / 7 a zdarma.
  • Technické selhání (výpadek internetového připojení) řešte pomocí zálohování a offline přístupu k plánu.

V dnešním světě, kde se psychoterapie přesunula do virtuálního prostoru, se online terapie stává běžnou součástí péče o duševní zdraví. Přestože umožňuje flexibilitu a pohodlí, přináší i specifické riziko - terapeut není fyzicky přítomen, když klient potřebuje okamžitou podporu. Proto je nezbytné mít připravený Bezpečnostní plán pro online terapii. Ten funguje jako „záchranný deštník“ v momentě, kdy se objeví sebevražedné myšlenky, silná úzkost nebo technické přerušení spojení.

1. Proč je bezpečnostní plán nezbytný?

Podle Národního ústavu duševního zdraví (2022) se během krizových okamžiků až 87 % klientů spolehne právě na připravený plán. Bez něj může dojít k ztrátě času, nejasnostem a zvýšenému stresu - a to je přesně to, co online terapie chtěla minimalizovat. Plán pomáhá:

  • Identifikovat varovné signály (např. myšlenky na smrt, výpadek energie, silná agitace).
  • Poskytnout okamžité copingové techniky, které lze použít i bez připojení k internetu.
  • Umožnit rychlé spojení s důvěryhodnými osobami nebo krizovými službami.
  • Zabezpečit fyzické prostředí - odstranit nože, léky, jiné potenciálně nebezpečné předměty.

2. Pět klíčových komponent plánu

Komponenty bezpečnostního plánu pro online terapii
Komponenta Co zahrnout Proč to pomáhá
Varovné signály myšlenky na sebevraždu, náhlá změna chování, zvýšená agitace Umožňuje rychlou identifikaci rostoucího rizika
Uklidňující aktivity dechová cvičení, krátká procházka, poslech hudby Snižuje okamžitou psychickou bolest a zklidňuje tělo
Důvěryhodné osoby jméno, telefon, vztah (partner, rodič, kamarád) Poskytuje sociální oporu v momentě, kdy terapeut není dostupný
Kontakty pomoci Linka bezpečí 116 111, Cesta z krize 116 000, 24/7 krizová linka Zdarma, nonstop - jistota, že pomoc je vždy na dosah
Bezpečnost prostředí odstranění nožů, léků, ostrých předmětů; zajištění klidného místa Minimalizuje možnost fyzického sebepoškození
Pět sekcí bezpečnostního plánu: varovné signály, uklidňující aktivity, důvěryhodní lidé, krizové linky, bezpečné prostředí.

3. Jak vytvořit a aktualizovat plán - krok za krokem

  1. První setkání: během první až třetí sezení terapeut spolu s klientem projde varovné signály a zapisuje je do dokumentu.
  2. Vyberte copingové techniky: klient si vyzkouší několik aktivit (dech, procházka, hudba) a označí ty, které fungují nejlépe.
  3. Seznam důvěryhodných osob: doplňte jména, čísla a krátký popis, kdy a jak je kontaktovat.
  4. Uveďte krizové linky: zahrňte čísla 116 111, 116 000 a případně místní psychiatrickou pohotovost (např. Fakultní nemocnice Olomouc, interní linka).
  5. Bezpečnost prostředí: prověřte, co je v místnosti, a udělejte si seznam, co odstranit nebo přemístit.
  6. Formát a úložiště: vytvořte PDF a vytiskněte si kopii. Uložte soubor v šifrované aplikaci (např. „Digitální bezpečnostní plán“ pilot projektu NÚDZ).
  7. Revize každé 3 měsíce: během kontrolního sezení zkontrolujte, zda se něco nezměnilo (nová osoba, nová kontakt, změna signálů).
  8. Po krizové události: zaznamenejte, co fungovalo, co ne, a upravte plán dle nových poznatků.

4. Kontakty pomoci v ČR - co potřebujete vědět hned

  • Linka bezpečí - 116 111, nonstop, zdarma, podpora pro osoby s myšlenkami na sebevraždu.
  • Linka pro rodinu a školu (Cesta z krize) - 116 000, nonstop, bezplatná, vhodná i pro děti a mládež.
  • První psychická pomoc - 800 555 222, nonstop, provozována Ministerstvem vnitra.
  • Psychiatrická pohotovost Olomouc - interní linka 530 123 456 (pondělí‑pátek 8‑20 h).
  • Online krizové chaty: psychozdrav.cz - anonymní, 24 / 7.

5. Technické tipy - jak zajistit, že plán bude dostupný i při výpadku

Podle analýzy Editverse (2023) jsou v online terapii tři hlavní technické rizika: výpadek internetu, selhání platformy a ztráta dat. Řešení:

  • Redundance spojení: mějte připravený alternativní zdroj - mobilní data nebo Wi‑Fi hotspot.
  • Zálohování dokumentu: uložte PDF do dvou míst - šifrovaný cloud (např. OneDrive Business) a USB flash disk v záložním šuplíku.
  • Offline přístup: vytiskněte první stránku plánu a mějte ji po ruce na stole.
  • Testování před sezením: 5 min před každým online setkáním ověřte, že linka a soubor fungují.
  • Bezpečnost dat: používejte end‑to‑end šifrované platformy (např. Thera‑Connect), aby citlivé informace nebyly zachyceny třetími stranami.
Technické zálohy: laptop, mobil, tištěná stránka plánu, USB a hovor na krizovou linku.

6. Časté chyby a jak se jim vyhnout

Studie z Green Doors (2022) ukázala, že 63 % krizí nastalo při technickém problému. Mezi typické omyly patří:

  • Plán jen v papíru: pokud dojde k požáru nebo krádeži, není k dispozici. Kombinujte papír i digitál.
  • Obecná šablona: klienti často uvádějí, že „obecný“ plán jim nepomohl. Přidejte konkrétní položky z každodenního života (např. „volej kamaráda A, když cítíš tlak po práci“).
  • Zapomenutý revizní termín: pokud plán neaktualizujete, rychle zastarává - nastavte připomínku v kalendáři.
  • Nezahrnutí technických scénářů: přidejte instrukce, co dělat, když se přeruší videohovor (např. „přepni na telefonní hovor a otevři PDF v offline režimu“).

7. Další podpora a zdroje

Pro další informace o tvorbě bezpečnostních plánů můžete využít:

  • Manuál Krizový management ve zdravotnictví - Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc (2023).
  • Online kurz „Krízový management pro terapeuty“ - certifikovaný Ministerstvem zdravotnictví.
  • Webinář „Digitální bezpečnostní plán“ organizovaný Národním ústavem duševního zdraví (každý čtvrtek).
  • App „Digitální bezpečnostní plán“ - testována v pilotním projektu 2023, dostupná zdarma v Google Play a App Store.

Často kladené otázky

Kdy bych měl/a bezpečnostní plán vytvořit?

Ideální je během první až třetí online sezení, aby byl k dispozici ještě před první možnou krizí.

Jak dlouho by měl být plán aktuální?

Plán revidujte každé tři měsíce nebo po jakékoliv významné životní změně (stěhování, ztráta práce, vztahové události).

Co dělat, když během terapie přeruší spojení?

Přepněte na telefonní hovor, otevřete PDF plánu v offline režimu a podle sekce „Uklidňující aktivity“ aplikujte dechová cvičení. Pokud se objeví varovné signály, zavolejte nejbližší kontakt z plánu.

Jaké jsou nejdůležitější krizové linky v ČR?

116 111 (Linka bezpečí), 116 000 (Cesta z krize), 800 555 222 (První psychická pomoc) - všechny fungují nonstop a zdarma.

Mohu plán sdílet i s blízkými osobami?

Ano, sdílení s důvěryhodnými osobami je součástí plánu. Ujistěte se, že jsou informováni o svých úlohách a mají přístup k PDF.

Vytvoření a pravidelná údržba bezpečnostního plánu není jen formalita - je to konkrétní nástroj, který může během kilosekund rozhodnout, zda se krizi podaří zvládnout a pokračovat v cestě ke zdravějšímu myšlení. Neodkládejte to na zítřek, připravte svůj plán ještě dnes a mějte ho po ruce, ať už jste u počítače, nebo v obýváku.

Napsal Gabrielle Mitchell

Jsem psycholožka a publicistka, která píše o psychoterapii a duševní odolnosti. V praxi se věnuji poradenství pro dospělé a supervizi začínajících terapeutů. Ve svých textech propojuji výzkum, terapeutickou zkušenost a srozumitelný jazyk.