ADHD na pracovišti: Coaching a úpravy, které skutečně pomáhají

ADHD na pracovišti není problém, který potřebuje „vyléčení“ - je to jiný způsob, jak mozek funguje. A když je prostředí přizpůsobené, lidé s ADHD často překonávají své kolegy. V České republice je ale stále příliš mnoho firem, které nevědí, jak pomoci, nebo si myslí, že ADHD je jen „dětská věc“. To je chyba. Podle odhadů má v ČR přes 250 000 dospělých ADHD, a mnozí z nich jsou v práci - ale bojují s rušivým šumem, nejasnými pokyny a tlakem, který jim zabraňuje být tím, čím mohou být: výjimečně kreativními, rychlými řešiteli a energickými pracovníky.

Co vlastně znamená ADHD na pracovišti?

ADHD není nedostatek pozornosti. Je to neschopnost řídit pozornost. Lidé s ADHD nejsou „nepozorní“ - jsou příliš pozorní. Příliš mnoho věcí je zároveň zajímavých, hlási se na ně, a mozek se nemůže rozhodnout, na co se zaměřit. To vede k přetížení, prokrastinaci, zapomínání na schůzky nebo nesplněním úkolů, které vypadají jako „jednoduché“. Ale ve chvíli, kdy se najde správný prostředí, se to převrací. V IT, kde se rychle mění podněty, mají lidé s ADHD často výhodu: dokážou reagovat na náhlé problémy, přemýšlet mimo rámec a pracovat pod tlakem. Studie z Univerzity Karlovy ukazují, že 65 % IT specialistů s ADHD považuje svou poruchu za zdroj kreativity a rychlého řešení - ale 82 % má problémy s plánováním a administrativou.

Co je coaching pro ADHD a proč funguje?

Coaching pro ADHD není běžný výcvik nebo školení. Je to individuální podpora, která pomáhá člověku naučit se pracovat s vlastním mozkem, ne proti němu. Základní techniky zahrnují:

• Rozdělení úkolů na kousky, které jsou malé a jasně definované - např. místo „napsat zprávu“ se řekne „napsat první odstavec do 15 minut“.
• Používání vizuálních nástrojů: barevné tabulky, papírové poznámky na různých místech, alarmy na telefonu, které nejen upozorňují, ale i připomínají, proč to děláte.
• Stanovení „startovacích rituálů“: např. každý den v 9:00 se sedne k počítači, zapne tichou hudbu a vezme si fidget - a teprve potom začne pracovat. Tento rituál aktivuje mozek na „pracovní režim“.
• Pravidelné přestávky každých 45-60 minut. Ne 5 minut na kávu - ale 5 minut na pohyb: chůzi, skákání na místě, roztahování. Tím se uvolní přebytečná energie a mozek se „resetuje“.

Podle Psychiatrie 1. LF UK a VFN v Praze kombinace farmakoterapie a coachingu dává nejlepší výsledky. Léky pomáhají stabilizovat pozornost, ale coaching učí, jak v tomto stavu pracovat efektivně. A to je klíč - nejde o to, aby člověk byl „normální“. Jde o to, aby byl nejlepší verzí sebe sama v prostředí, které mu umožňuje být.

10 úprav pracovního prostředí, které skutečně fungují

Ne každá úprava potřebuje peníze. Některé stojí jen čas a ochotu pochopit. Tady je seznam základních úprav, které mají největší dopad podle výzkumů z ČR:

1. Odhluknutí: Koberce, závěsy, čalouněný nábytek, akustické panely - všechno to snižuje šum, který pro osoby s ADHD je jako neustálý alarm.
2. Individuální osvětlení: Světlo z okna je dobré, ale příliš mnoho zářivek nebo jasných LED způsobuje zrakové přetížení. Řešení: stolní lampa s regulací jasu.
3. Soukromá pracovní zóna: Pokud je to možné, dejte člověku místnost, kde nemůže být rušen. Ne musí být velká - ale musí být tichá.
4. Přepážky v open space: Pokud nemůžete dát někomu samostatnou místnost, dejte mu přepážku. Vizualní rušení je pro ADHD stejně destruktivní jako hlučnost.
5. Flexibilní pracovní doba: Někdo pracuje nejlépe od 10 do 16, jiný od 14 do 22. Pokud je možné, nevyžadujte přesný čas příchodu. Výsledek: produktivita roste o 25-40 %.
6. Pravidelné přestávky: Každých 45-60 minut 5-10 minut na pohyb. To není luxus - to je potřeba.
7. Smyslové pomůcky: Fidgety, antistresové míčky, vlněné kuličky - tyto věci nejsou „dětské“. Pomáhají mozku udržet se v klidu, když je ruce zanechána v pohybu.
8. Strukturovaná komunikace: Nikdy neříkejte „Zajisti to, když budeš mít čas.“ Řekněte: „Potřebuji tento dokument do pátku 14:00. Když ho máš, napiš mi: hotovo.“
9. Aktivní sezení: Sedací míč, židle ve tvaru sedla, pracovní kolo - všechno to umožňuje pohyb, aniž by se člověk musel vstát.
10. Vzdělávání týmu: Pokud kolegové neví, co je ADHD, budou si myslet, že ten člověk je „neodpovědný“ nebo „nechápe“. Dvouhodinové školení, které vysvětluje, jak ADHD funguje a jak ho podpořit, mění atmosféru v týmu.

Jeden IT specialist s 10 lety praxe řekl: „Když mi firma umožnila pracovat v tiché místnosti s fidgetem, moje chybovost klesla o 40 % a produktivita vzrostla o 25 %.“ To není výjimka - to je pravidlo.

Proč většina firem v ČR ještě nic neudělala?

V Německu má 47 % firem formální politiku pro neurodivergentní zaměstnance, ve Velké Británii 63 %. V České republice je to 12 %. Proč?

• Neznalost: Mnoho manažerů si myslí, že ADHD je jen dětská porucha. Nebo že „když je to léčené, tak už není problém“.
• Strach: „Když mu dáme flexibilní dobu, tak se bude vyhýbat práci.“ Ale výzkum ukazuje přesně opak.
• Nejasný právní rámec: ADHD není v českém zákoně jednoznačně klasifikována jako zdravotní postižení. To znamená, že zaměstnavatel nemá jasnou povinnost poskytnout úpravy - i když Zákon o zaměstnanosti říká, že je třeba přizpůsobit podmínky.
• Chybí poradci: V ČR je jen 17 certifikovaných coachů pro ADHD. Pro 250 000 lidí to znamená, že každý z nich by musel čekat 5 let na pomoc.

Co je víc - náklady na úpravy nebo náklady na ztrátu produktivity? Podle Adamou et al. (2013) ztráta produktivity u neřešeného ADHD činí až 12 000 EUR ročně na zaměstnance. Implementace úprav stojí průměrně 2 000-15 000 Kč na jednoho zaměstnance. Je to výhoda, ne náklad.

Co můžete udělat, pokud máte ADHD?

Pokud jste vy nebo někdo, koho znáte, máte ADHD a bojujete v práci:

• Požádejte o schůzku s HR: Neříkejte „mám ADHD“. Řekněte: „Chci diskutovat o tom, jak mohu být produktivnější. Mám některé návrhy na úpravy, které by pomohly.“
• Připravte si konkrétní návrhy: Neříkejte „potřebuji klid“. Řekněte: „Mohu mít k dispozici tichou místnost nebo přepážku?“
• Používejte dokumenty: Pokud vám někdo řekne „připomeň mi to“, napište si to e-mailem: „Dobrý den, jak jsme se domluvili, potřebuji dokument X do pátku. Potvrďte, prosím, že jste to dostal.“ Tím si vytváříte písemný důkaz.
• Hledejte podporu: Organizace jako ZapojmeVšechny.cz nebo CRDM poskytují bezplatné poradenství pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Co můžete udělat, pokud jste zaměstnavatel?

Nemusíte být velká firma. Nezáleží na velikosti - záleží na chápání.

• Začněte s jedním zaměstnancem: Neřešte celou firmu najednou. Vyberte jednoho, kdo má potíže, a s ním společně vyzkoušejte dvě úpravy - třeba flexibilní dobu a tichou místnost.
• Udělejte školení pro tým: Nechte se poradit od CRDM nebo ZapojmeVšechny.cz. Dvě hodiny, a vaši lidé přestanou myslet, že „ten kdo píše poznámky“ je nepozorný.
• Změňte jazyk: Přestanete říkat „musíš být organizovanější“ a začnete říkat „jak ti můžu pomoci?“
• Ukazujte výsledky: Pokud někdo zvýšil produktivitu, řekněte to nahlas. Nejen mu, ale celé firmě. To otevírá dveře pro další.

Co se bude dít v budoucnu?

V roce 2023 začalo Ministerstvo práce s pilotním projektem, který má za cíl zahrnout ADHD do oficiální klasifikace zdravotních postižení. To znamená, že budou možné státní dotace na úpravy. Výzkum z Masarykovy univerzity předpovídá, že do roku 2027 bude 50 % velkých českých firem mít standardní politiku pro neurodivergentní zaměstnance - stejně jako v Německu nebo Švédsku.

A to je jen začátek. Když firmy pochopí, že ADHD není překážka, ale zdroj výhod - rychlost, kreativita, schopnost reagovat na chaos - budou hledat lidi s ADHD, ne je vyhánět. Pracovní prostředí, které podporuje neurodivergenci, není jen správné. Je to i inteligentní.