When working with dětské trauma, je to psychické zranění vzniklé před nebo během dětství, které může ovlivnit vývoj, vztahy a zdraví po celý život. Also known as dětské psychické zranění, it často pramení z fyzického nebo emocionálního násilí, zanedbání, ztráty blízkých nebo dlouhodobého stresu. Pokud se takové zranění neřeší, může se promítnout do školního výkonu, chování, spánku či dokonce k poruchám příjmu potravy. Proto je důležité trauma rozpoznat co nejdříve a nabídnout správnou podporu.
Jedním z nejčastějších důsledků dětského traumatu je posttraumatická stresová porucha (PTSD), stavy zahrnující flashbacky, noční můry a hypervigilanci, které se objevují po prožití nebo svědectví traumatické události. PTSD u dětí často vypadá jinak než u dospělých – mohou se projevovat agresivitou, regrese nebo nadměrnou úzkostí. Když se objeví, terapie zaměřená na zvládání flashbacků a všímavost (viz níže) pomáhá dítěti získat kontrolu nad svými emocemi.
Další klíčovou součástí léčby je rodinná terapie, přístup, kde se do procesu zapojují rodiče, sourozenci a další blízcí, aby společně obnovili bezpečné vztahy a nastavili zdravé hranice. Rodinná terapie vychází z toho, že trauma neprobíhá izolovaně – rodinné interakce mohou buď zranění prohloubit, nebo naopak podpořit hojení. Prakticky to znamená, že terapeut pracuje nejen s dítětem, ale i s dospělými, kteří mu poskytují podporu.
V moderní psychoterapii se často kombinuje kognitivně‑behaviorální terapie (KBT), strukturovaný přístup zaměřený na změnu maladaptivních myšlenek a chování pomocí konkrétních cvičení a domácích úkolů. KBT se ukázala jako efektivní i při duálních diagnózách, např. když dítě trpí zároveň ADHD a úzkostí po traumatu. Terapeut pomáhá identifikovat spouštěče, nahradit je realistickými myšlenkami a učí takové dovednosti, které přetrvají i po skončení terapie.
V posledních letech získává na popularitě také mindfulness a všímavost, praktiky zaměřené na vědomé vnímání tělesných a mentálních signálů v přítomném okamžiku bez souzení. U dětí se tyto techniky upravují tak, aby byly hravé a smyslově přístupné – např. pomocí jednoduchých dechových cvičení, senzorických krabic nebo kreslení pocitů. Všímavost podporuje regulaci emocí, snižuje úzkost a zvyšuje schopnost dítěte zůstat v bezpečí i v náročných situacích.
Pro situace, kdy se stav dítěte rychle zhorší, existuje krizové plánování, systematický proces, který stanoví konkrétní kroky a kontakty pro okamžitou pomoc při akutním ohrožení duševního zdraví. Dobře připravený krizový plán zahrnuje telefonní čísla podpůrných linek, seznam signálů, které vyžadují rychlý zásah, a jasně definované úkoly pro rodiče i terapeuta. Tento plán zajišťuje, že když se objeví silná úzkost, sebevražedné myšlenky nebo nebezpečné chování, není nikdo sám a reakce je okamžitá.
V naší sbírce najdete praktické návody, konkrétní techniky a reálné příklady, jak pomoci dítěti po traumatu. Články pokrývají témata od rozpoznání příznaků PTSD až po aplikaci KBT u duálních diagnóz, od rodinných sezení po hry a pomůcky používané v dětské terapii. Každý text je zaměřený na snadno použitelné kroky, které můžete vyzkoušet doma nebo s odborníkem.
Prohlédněte si naše články níže a najděte konkrétní tipy, jak podpořit své dítě na cestě k uzdravení.
Zjistěte, jak adverzní dětské zkušenosti (ACE) ovlivňují zdraví, psychiku a sociální chování v dospělosti a jak můžete své ACE skóre využít k prevenci a léčbě.
Pokračovat ve čtení...