Když tělesná hmotnost klesne pod kritickou hranici, může být hospitalizace jedinou možností, jak zachránit život. V České republice se každý rok hospitalizuje přes 400 lidí s mentální anorexiepsychickou poruchou příjmu potravy s charakteristickým odmítáním jídla a extrémním strachem z nárůstu hmotnosti, ale ne všichni vědí, kdy je taková léčba skutečně nutná. Odpověď na tuto otázku závisí na řadě faktorů - od fyzického stavu až po psychologické potřeby. Podívejme se, co říkají odborníci a jak funguje hospitalizace v praxi.
Somatická kritéria hospitalizace
MKN-10 (kód F50.0) definuje BMI 17,5 nebo méně jako klíčové kritérium. Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze přijímá pacienty s BMI alespoň 16. Pokud je BMI nižší než 16, hospitalizace je okamžitě indikována. Váhový úbytek větší než 25 % za posledních šest měsíců také signalizuje nebezpečí. Dalšími indikacemi jsou komplikace jako nízká srdeční frekvence, elektrolytové poruchy nebo kritický krevní tlak - všechny tyto příznaky hrozí životu.
| Kritérium | Popis |
|---|---|
| BMI | MKN-10: 17,5 nebo méně; Centrum v Praze: alespoň 16 pro přijetí, nižší BMI = okamžitá hospitalizace |
| Váhový úbytek | Více než 25 % za posledních 6 měsíců |
| Komplikace | Nízká srdeční frekvence, elektrolytové poruchy, nízký krevní tlak |
| Psychické stavy | Sebeúmyslné chování, nebezpečí pro život, úzkost spojená s jídlem |
Psychologické důvody pro hospitalizaci
Není však jen o číslech. Psychologické faktory jsou stejně důležité. Pokud pacientka odmítá jíst, má intenzivní strach z nárůstu hmotnosti nebo projevuje sebeúmyslné chování, může být hospitalizace nutná. Podle odborníků z Centra pro diagnostiku a léčbu PPP je klíčové, aby pacient byl dobrovolný a motivovaný k léčbě. Pokud se však pacient odmítá léčit nebo hrozí sebevražda, může být nutná nucená hospitalizace - i když to v ČR není běžné.
Často se setkáváme s komorbiditami, jako je úzkostná porucha, depresivní porucha nebo návykové onemocnění. Pokud pacient užívá alkohol nebo psychotropní látky, může být nejprve nutné léčit tyto problémy. V takových případech se hospitalizace často provádí na psychiatrii s specializací na poruchy příjmu potravy.
Co se děje během hospitalizace?
Lůžková léčba v České republice probíhá v specializovaných centrech, například v Praze na Psychiatrické klinice 1. LF UK. Délka hospitalizace se obvykle pohybuje mezi 6 a 12 týdny, průměrně 41 dní. Během tohoto času se zaměřují na několik klíčových oblastí.
První fáze je stabilizace tělesného stavu. Pokud je pacientka příliš slabá, může být nutná parenterální výživa nebo nazogastrická sonda, ale tyto metody se používají jen dočasně, aby se obnovil normální příjem jídla. Poté následuje režimová léčba - jídelníček, fyzická aktivita pod dohledem, terapie. Cílem je postupně zvyšovat hmotnost a naučit pacientku přijmout normální stravovací chování.
psychoterapie je nezbytná. Jedná se o individuální i skupinové terapie, kde se pracuje na změně postoje k tělu a jídlu. Důležité je také zapojení rodiny, pokud je to možné. Rodiče se účastní vzdělávacích programů, aby lépe porozuměli onemocnění a podpořili léčbu.
Jak funguje léčba v České republice?
V České republice je lůžková péče pro poruchy příjmu potravy centralizována. Největší zařízení je Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Toto centrum poskytuje jak ambulantní, tak lůžkovou péči. Pro hospitalizaci je potřeba doporučení ambulantního psychiatra a projít přes pořadník, protože kapacity jsou omezené.
Podle statistik z roku 2023 se počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy pohybuje kolem 450 ročně, z nichž 65 % tvoří mentální anorexie. Většina pacientů jsou ženy (90 %), průměrná doba hospitalizace je 41 dní. Nicméně v posledních letech probíhá reforma psychiatrické péče, která má za cíl posunout léčbu do ambulantních podmínek. Cílem je zvýšit kapacity ambulantních týmů s internistou, nutričním specialista a psychologem, aby se snížila potřeba hospitalizace.
Přesto pro akutní případy zůstává lůžková péče nezbytná. Pokud je pacientova hmotnost kritická nebo pokud ambulantní léčba nepřináší pokrok, hospitalizace je jedinou cestou k zachránění života.
Mezníky úspěchu a výzvy léčby
Úspěšnost léčby se hodnotí podle několika faktorů. Primárním cílem je dosažení BMI 18,5 až 20,0 pro dospělé. Psychologicky je důležité, aby pacientka přijala své tělo a změnila postoje k jídlu. Podle průzkumů 2017 je klíčovým ukazatelem spolupráce s terapeutickým týmem a přibývání na váze.
Nicméně léčba má své výzvy. Až 20 % pacientů s mentální anorexií trpí chronickým průběhem onemocnění a vyžaduje opakované hospitalizace. Dalším problémem jsou dlouhé čekací doby kvůli nedostatku kapacit. Proto se v České republice usiluje o rozšíření ambulantních týmů, které by mohly lépe řešit i chronické případy.
Pro rodiče je důležité vědět, že časná zásahová léčba zvyšuje šance na úplné uzdravení. Pokud si všimnete známek anorexie u svého dítěte, nečkejte - obraťte se na odborníka co nejdříve.
Kdy je nutná hospitalizace při anorexii?
Hospitalizace je nutná, pokud je BMI nižší než 16, váhový úbytek přesahuje 25 %, nebo existují komplikace jako nízká srdeční frekvence, elektrolytové poruchy nebo nebezpečí sebevraždy. Důležité je také psychologický stav - pokud pacient odmítá léčit nebo hrozí sebevražda, hospitalizace může být nezbytná.
Jak dlouho trvá hospitalizace při anorexii?
Průměrná doba hospitalizace v České republice je 41 dní, ale může se pohybovat od 6 do 12 týdnů v závislosti na závažnosti onemocnění. Kratší hospitalizace mohou být u pacientů s menšími komplikacemi, zatímco chronické případy vyžadují delší léčbu až do 3 měsíců.
Kde probíhá hospitalizace v České republice?
Lůžková péče pro mentální anorexii je poskytována v specializovaných centrech, největším je Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Pro děti a adolescenty může být nutná nejprve hospitalizace na pediatrickém oddělení pro stabilizaci somatického stavu, následovaná převedením na psychiatrické oddělení.
Co je režimová léčba při hospitalizaci?
Režimová léčba zahrnuje jídelní režim, fyzickou aktivitu, terapeutické programy a sociální interakce. Cílem je postupně navýšit hmotnost, naučit pacienta přijímat normální porce jídla a změnit postoje k jídlu a tělu. Během léčby je pohyb omezen, postupně se rozšiřuje možnost pobytu mimo oddělení.
Je možné léčit anorexii pouze ambulantně?
Ano, u méně těžkých případů je ambulantní léčba možná. V současné době probíhá reforma psychiatrické péče, která má za cíl posunout léčbu do ambulantních podmínek s multidisciplinárními týmy. Nicméně pro akutní případy s kritickým tělesným stavem je hospitalizace nezbytná.
