Psychoterapie jako vědecká disciplína: Jak využít evidence‑based přístupy v praxi

Většina lidí si představí psychoterapii jako soukromé sezení u "mluvícího odborníka". Skutečnost je však mnohem složitější - psychoterapie se dnes řadí mezi vědecké disciplíny, které vyžadují přísné důkazy o své účinnosti. Tento článek vám ukáže, co to znamená, jaké jsou hlavní evidence‑based psychoterapie v ČR a co potřebujete vědět, pokud uvažujete o terapii nebo o kariéře terapeuta.

Co je psychoterapie jako vědecká disciplína?

Psychoterapie je systematické studium terapeutického procesu a jeho výsledků pomocí standardních vědeckých metod. Definice vychází z práce Norcrosse a Prochasky (1984/1999), kteří popisují psychoterapii jako „odbornou a záměrnou aplikaci klinických metod a interpersonálních postojů vycházejících z uznávaných psychologických principů“.

Vědecký rozvoj psychoterapie začal v 50. letech 20. století, kdy Carl R. Rogers a Eugene Gendelín zavedli experimentální design do studia terapeutické změny (Journal of Consulting Psychology, 1957). Dnes je výzkum rozdělen na procesní výzkum (studium interakcí během sezení) a výsledkový výzkum (kvantitativní měření změn před a po terapii), jak uvádí Palacká univerzita v Olomouci (2021).

Principy evidence‑based přístupů

Evidence‑based psychoterapie (EBP) vyžaduje, aby každá metoda byla podložena empirickými důkazy. To zahrnuje:

• Randomizované kontrolované studie (RCT) nebo metaanalýzy, které srovnávají terapii s kontrolní skupinou.
• Standardizované měřiče jako BDI (Beck Depression Inventory) nebo HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale) pro kvantifikaci symptomů.
• Transparentní protokoly, které lze reprodukovat v různých klinických prostředích.

Podle Univerzity Karlovy (2007) však 84 % terapeutů upřednostňuje výzkum procesu před výzkumem účinnosti, což odráží napětí mezi klinickou praxí a vědeckým přístupem.

Přehled hlavních terapeutických směrů a jejich účinnost

České i mezinárodní meta‑studie ukazují, že mezi hlavními směry - kognitivně‑behavorální terapie (KBT), Rogersova terapie a psychodynamická terapie - nejsou statisticky významné rozdíly v celkové účinnosti, je‑to takzvaný „Rosenzweigův efekt“ nebo „Dodo bird verdict“.

Klíčovým faktorem je často samotný terapeutický vztah - empatie, bezpečné prostředí a společná reflexe pacienta. To podtrhuje Kratochvíl (2022), který uvádí, že „sebezkoumání pacienta v empatickém vztahu“ je společným faktorem napříč školami.

Výzkumné metodiky a měření výsledků

Výsledkový výzkum používá kvantitativní nástroje:

• BDI - 21‑itemový dotazník pro měření deprese.
• HADS - 14 položek rozdílu mezi úzkostí a depresí.
• HAM‑A a HAM‑D - klinické škály prováděné odborníkem.

Data se sbírají před první sezení, po 6‑týdenní intervenci a po ukončení terapie. Analyzují se pomocí ANCOVA nebo multivariantních regresí, aby se kontrolovaly vlivy věku, pohlaví a předchozích léčeb.

Upozornění: Studie z Masarykovy univerzity (2021) zjistila, že 5‑10 % klientů po standardizované terapii hlásí zhoršení symptomů - což ukazuje, že i dobře podložené protokoly nemohou ignorovat individuální specifika.

Praktické aspekty a regulace v ČR

V České republice psychoterapie není oficiální profesí - na živnost lze získat oprávnění jen na psychologickou diagnostiku a poradenství (Zbyněk Vybíral, 2023). Přesto je trénink terapeutů náročný: 5 let psychologie + 3‑5 let specializace, celkem až 10 let studia. Běžný akreditační program zahrnuje 450 h teorie, 150 h supervision a 200 h vlastní praxe.

Supervision je povinná až do získání plné akreditace a stojí průměrně 800‑1 200 Kč za hodinu. Česká společnost pro psychoterapii organizuje ročně kolem dvaceti workshopů a konferencí, což pomáhá terapeutům sledovat nové výzkumy - ačkoli jen 35 % českých terapeutů pravidelně čte odbornou literaturu (Univerzita Karlova, 2007).

Financování zůstává hlavní překážkou. V současnosti pojišťovny hradí pouze 15 % psychoterapeutických služeb. Projekt Ministerstva zdravotnictví „Evidence‑based psychoterapie pro všechny“ (2023‑2025) plánuje od roku 2025 plně hradit KBT pro depresi a úzkost, což by mohlo zvýšit dostupnost o 37 % (statistika 2018‑2022).

Budoucnost a trendy v českém kontextu

Podle prognózy České společnosti pro psychoterapii (2022) do roku 2030 bude 70 % služeb založeno na evidence‑based přístupech, zatímco dnes to je jen 45 %. Hlavní hrozbou zůstává přílišná standardizace, která může vést k negativním efektům u menší skupiny pacientů (5‑10 %).

Mezinárodní trend je jasný: 89 % evropských zemí už implementuje podobné standardy (EFPA, 2022). To znamená, že český trh pravděpodobně následuje globální posun směrem k vědecky podloženým metodám, s rostoucí poptávkou po KBT a menším podílu neevidence‑based terapií.

Pro terapeuty to představuje příležitost: rozšířit své dovednosti v měření výsledků, získat certifikace v konkrétních protokolech a aktivně se zapojit do supervizí. Pro klienty je to zase signál, že mohou volit terapii s ověřenou účinností a očekávat transparentní hodnocení pokroku.

Rychlý kontrolní seznam pro výběr psychoterapeuta

• Zkontrolujte, zda terapeut absolvoval akreditovaný program (450 h teorie + 200 h praxe).
• Zjistěte, zda používá standardizované měřiče (BDI, HADS, HAM‑A).
• Požádejte o reference nebo výsledky z předchozích klientů.
• Ujistěte se, že terapie je financována nebo hrazena pojišťovnou (zejména KBT).
• Diskutujte o individuálním přizpůsobení protokolu - pokud se cítíte „škatulováni“, hledejte terapeuta, který klade důraz na flexibilitu.

Často kladené otázky

• psychoterapie
• evidence‑based psychoterapie
• KBT
• terapeutické výzkumy
• česká regulace

Napsal Gabrielle Mitchell

Jsem psycholožka a publicistka, která píše o psychoterapii a duševní odolnosti. V praxi se věnuji poradenství pro dospělé a supervizi začínajících terapeutů. Ve svých textech propojuji výzkum, terapeutickou zkušenost a srozumitelný jazyk.