Frankl a existenciální terapie: Jak najít smysl i v bolesti

When working with Frankl, Austrian psychiatrist and Holocaust survivor who developed logotherapy, a form of existential psychotherapy centered on finding meaning in suffering. Also known as Viktor Frankl, he showed that even in the worst conditions, people can choose their attitude—and that search for meaning is the primary human drive. Jeho práce není jen historická kuriozita. Je aktuální pro každého, kdo se cítí ztracený, přetížený nebo zapadlý do cyklu viny a studu. Frankl neříkal, že bolest je dobrá. Říkal, že smysl je to, co nás udrží naživu, když bolest převáží.

Existenciální psychoterapie, kterou vypracoval, se nezaměřuje na to, jak odstranit příznaky. Zaměřuje se na to, jak přežít bez nich. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často cítí chronickou prázdnotu – ne smutek, ale prázdný prostor, kde nemají, kde se připnout. Frankl by řekl: nejde o to, co vám ubývá, ale o to, co můžete najít. Ne o to, jak se zbavit viny, ale o to, jak z ní vybudovat odpovědnost. A ne o to, jak přestat mít stud, ale o to, jak ho přeměnit v respekt k sobě samotnému. Tady se překrývá s tím, co vidíme v příspěvcích o self-compassion, somatických příznacích traumatu nebo o tom, jak flash-forward v EMDR pomáhá lidem představit budoucnost, která je stále možná.

Franklův přístup není náboženský. Není filozofický. Je praktický. Když někdo řekne, že „život nemá smysl“, Frankl se neptá, proč. Ptá se: „Kdo to říká? A co by se stalo, kdyby jste si ten smysl sám vytvořili?“ Tady je klíč. Smysl není něco, co najdete. Je to něco, co vytváříte – každý den. Vztahem, prací, odmítnutím násilí, odpočinkem, nebo tím, že prostě nevzdáte. A právě tohle je to, co se skrývá za těmi příspěvky o MBCT, taneční terapii, rodinné terapii pro anorexii nebo o tom, jak se připravit na online terapii. Všechny tyto metody vlastně vede k jednomu cíli: pomoci lidem najít svůj vlastní smysl, i když se mu vzdávají všichni ostatní.

V Česku se o Franklovi mluví málo. Ale jeho myšlenky jsou tam, kde nejvíc potřebujete – v tichých chvílích, kdy se vás terapeut zeptá: „Co pro vás znamená život?“ Nebo když si v hlavě opakujete: „Proč to všechno dělám?“ Tyto otázky nejsou znaky selhání. Jsou znaky lidskosti. A Frankl vám říká: neztrácejte čas na hledání odpovědí. Začněte s tím, co můžete udělat teď. A to je přesně to, co najdete v těchto článcích – ne teorie, ale cesty, jak se vrátit k sobě.