Komplexní PTSD: Jak funguje psychoterapie dlouhodobého traumatického stresu

V posledních letech se o komplexní PTSD mluví čím dál otevřeněji - a to nejen v odborných časopisech, ale i mezi lidmi, kteří se s tímto onemocněním potýkají. Pokud vás zajímá, jak se tato porucha liší od běžné PTSD a co konkrétně zahrnuje terapie zaměřená na dlouhodobé traumatizace, čtěte dál. Vysvětlíme, co je C‑PTSD, jaké jsou hlavní symptomy, kde najdete správnou diagnózu a jaké terapeutické kroky pomáhají obnovit životní rovnováhu.

Co je komplexní PTSD?

Komplexní PTSD je duševní porucha vznikající po opakovaném, kumulativním traumatu v interpersonálním kontextu, nejčastěji během dětství. Typické události zahrnují domácí násilí, sexuální zneužívání, dlouhodobé zanedbání nebo traumatické ztráty blízkých. Na rozdíl od jednorázové PTSD, kde se dominují flashbacky a úzkost, C‑PTSD přidává tři další soubory symptomů: emoční dysregulaci, negativní sebevnímání a vztahové potíže.

Diagnostické rámce: ICD‑11 vs. DSM‑5

Rozpoznání C‑PTSD není v každé zemi stejně jednoduché. Světová zdravotnická organizace (WHO) jej zařadila do ICD‑11 v roce 2018, kde je uveden jako samostatná kategorie. Americká psychiatrická asociace (APA) však zatím C‑PTSD do DSM‑5 nezařadila, místo toho rozšířila kritéria PTSD, aby zachytila širší spektrum symptomů.

Klíčové rozdíly mezi ICD‑11 a DSM‑5 pro C‑PTSD
Aspekt	ICD‑11	DSM‑5
Zařazení	Samostatná diagnóza C‑PTSD	Variant PTSD, žádná samostatná kategorie
Počet symptomových klastrů	6 (re‑experiencing, avoidance, hyperarousal + emoční dysregulace, negativní sebevnímání, vztahové potíže)	4 (re‑experiencing, avoidance, hyperarousal, negativní změny nálady - zahrnuje některé, ale ne všechny)
Požadavek na traumatický kontext	Opakované trauma v blízkém vztahu	Jednorázové nebo opakované události

Hlavní symptomy komplexní PTSD

Intenzivní emoční výkyvy - hněv, úzkost, pocit prázdnoty.
Negativní sebevnímání - pocity studu, viny, bezcennosti.
Vztahové potíže - nedůvěra, izolace, obtížné navazování blízkých vztahů.
Disociační jevy - depersonalizace, derealizace.
Somatické projevy - časté bolesti hlavy, tlak na hrudi, gastrointestinální potíže.
Časté samovražedné myšlenky - vyžadují okamžitou klinickou intervenci.

U dětí a dospívajících se tyto projevy často maskují jako školní problémy, agresivní chování nebo výkyvy v akademickém výkonu.

Terapeut a klient v třech fázích terapie – stabilizace, zpracování traumatu, integrace.

Proč běžná terapie nestačí?

Tradiční přístupy zaměřené jen na zpracování traumatické paměti - například krátkodobá kognitivně‑behavirová terapie (CBT) - často selhávají, protože nezohledňují dlouhodobý vývojový dopad. Výzkum (Čmíralová, 2024) ukazuje, že bez předchozí stabilizace emoční regulace se pacienti snadno přetíží a mohou zkušenost znovu prožít ještě intenzivněji.

Fázový model psychoterapie C‑PTSD

V praxi se nejčastěji používá třífázový model, který respektuje potřebu bezpečnosti, postupného zpracování a integrace.

Stabilizace a bezpečnost - budování terapeutické aliance, výuka dýchacích a groundingových technik, vytvoření denního režimu, který snižuje hyperaktivitu nervového systému.
Zpracování traumatu - využití metod jako EMDR (adaptované pro komplexní trauma), narativní expozice a práce s disociací. Důležité je, aby se pacient necítil přetížený.
Integrace a revitalizace - posilování mezilidských dovedností, rozvoj sebeúcty, navazování smysluplných vztahů a znovuobjevení osobních hodnot.

Klíčové terapeutické techniky

Ve spojení s fázovým modelem se často uplatňují následující metodiky:

STAIR (Skills Training in Affective and Interpersonal Regulation) - systematické cvičení regulace emocí a sociálních dovedností.
Somatické přístupy - například somatic experiencing nebo tělesně orientovaná psychoterapie, které pomáhají uvolnit „uložené“ napětí v těle.
Integrativní psychodrama - umožňuje klientovi znovu prožít traumatické scénáře v bezpečném prostředí a najít nové způsoby reakce.
Učí se pracovat s negativním sebevnímáním pomocí kognitivních restrukturalizačních cvičení (např. technika "sociálního experimentu").

Česká klinika a univerzita připravují terapeuty na C‑PTSD, ukazuje nadějnou budoucnost.

Jak najít vhodného terapeuta v ČR?

V českém kontextu je stále nedostatek odborníků s certifikací v metodách jako EMDR pro C‑PTSD nebo STAIR. Doporučujeme:

Ověřit, zda má terapeut zkušenosti s vývojovým traumatem (často uvádí ve svém profilu „pracuje s komplexní PTSD“).
Zajímat se o další vzdělávání: certifikace WHO, mezinárodní kurzy od Cloitre nebo evropské supervize.
Požádat o úvodní konzultaci, během které by měl terapeut uvést plán stabilizační fáze a způsob monitorování bezpečnosti.

Skutečné zkušenosti pacientů (Mind.org.uk, 2023) naznačují, že klíčovým faktorem úspěchu je dlouhodobá důvěra a pocit, že terapeut rozumí specifikům C‑PTSD.

Statistiky a prevalence v ČR

Mezinárodní odhady ukazují, že až 8 % populace může trpět C‑PTSD. V České republice jsou oficiální data omezená, ale podle Kryl (2002) je u skupin vystavených vážnému stresu prevalence PTSD 75‑100 % u obětí násilí. Nedostatečná diagnostika vede k podhodnocení prevalence C‑PTSD. Výzkumníci (Čmíralová, 2024) varují, že neodhalené případy mohou zvyšovat riziko chronických somatických onemocnění.

Budoucnost péče o C‑PTSD v ČR

Po zařazení C‑PTSD do ICD‑11 by se mělo rozšířit vzdělávání psychologů a psychiatrů. Plánované projekty na univerzitách v Praze a Brně už zahrnují moduly zaměřené na STAIR a somatické techniky. Očekává se, že během příštích pěti let se zvýší počet certifikovaných terapeutů a zlepší se dostupnost specializovaných klinik.

Jaký je hlavní rozdíl mezi PTSD a komplexní PTSD?

Komplexní PTSD zahrnuje kromě klasických symptomů PTSD také dlouhodobou emoční dysregulaci, negativní sebevnímání a vážné problémy ve vztazích, které vznikají po opakovaném traumatu v blízkých vztazích.

Kde v ČR najdu terapeuta se zkušenostmi s C‑PTSD?

Hledejte psychoterapeuty, kteří uvádějí práci s vývojovým traumatem, mají certifikaci EMDR pro komplexní trauma nebo absolvovali školení STAIR. Odborné seznamy najdete např. na webu České psychoterapeutické společnosti.

Jak dlouho trvá terapie C‑PTSD?

Neexistuje jediné „standardní“ období - průměrná délka se pohybuje od 12 do 36 měsíců, přičemž úspěšnost roste, když se respektuje fázový model a pacient má stabilní podporu i mimo sezení.

Mohu si C‑PTSD samoléčit?

Samoléčení je rizikové, protože bez odborné podpory můžete snadno přetížit nervový systém a zhoršit symptomy. Doporučujeme vyhledat kvalifikovaného terapeuta a využít strukturovaný fázový přístup.

Jaké jsou alternativní léčby k psychoterapii?

Kromě psychoterapie mohou pomoci farmakoterapie (antidepresiva, anxiolytika), doplňkové metody jako jóga, mindfulness nebo art terapie, ale vždy by měly fungovat jako součást komplexního plánu.