Komorbidity PPP: deprese, úzkost a OCD - jak účinně léčit?

Komorbidity poruch příjmu potravy jsou souběžná výskyty dalších duševních onemocnění, jako jsou deprese, úzkost nebo obsedantně‑kompulzivní porucha (OCD) komplikují diagnostiku i terapii. Často se setkáváme s pacienty, kteří po letech nesprávné léčby najdou úlevu až po kombinaci psychofarmak a psychoterapie. Tento článek rozebere, jak tyto komorbidity vypadají, proč je třeba je rozpoznat a jaké možnosti léčby jsou v roce 2025 nejefektivnější.

Proč se komorbidity vyskytují tak často?

Studie Ruscio a kol. (2008) uvádí, že OCD postihuje 2,3 % populace během života. Z nich až 75,8 % má současně úzkostnou poruchu a 63,3 % depresivní epizodu. Přesně taková data lze převést i na populaci s poruchami příjmu potravy (PPP): stres spojený s tělesným obrazem, kontrolou jídla a sociální izolací často vede k sekundárním stavům, které se vzájemně posilují.

Klíčové faktory zahrnují:

• biologické - dysbalance serotoninu a dopamininu;
• psychologické - perfekcionismus, nízké sebevědomí;
• sociální - tlak médií, rodinná dynamika.

Tyto vrstvy se navzájem prolínají a zvyšují pravděpodobnost, že se u jedince vyvine alespoň jedna další porucha.

Deprese a úzkost: nejčastější doprovodné stavy

Deprese je dlouhodobý stav snížené nálady, ztráty zájmu a únavy se u pacientů s PPP objevuje v 40‑60 % případů. Úzkostná porucha, kterou definujeme jako úzkost převážně nadměrné obavy, napětí a fyzické příznaky jako bušení srdce, doprovází až 75 % komorbidních OCD. Tyto stavy často ztěžují samotnou léčbu PPP, protože pacienti mohou upřednostňovat rychlé úlevy (např. užívání antidepresiv) před dlouhodobou psychoterapií.

Praktický dopad:

1. Pacient může být špatně diagnostikován - symptomy OCD jsou zaměněny za čistou deprese.
2. Farmakoterapie zaměřená jen na depresi nemusí ovlivnit kompulzivní chování spojené s PPP.
3. Chronický stres z úzkosti zvyšuje riziko recidivy po ukončení léčby.

Proto je nutné ošetřit všechny vrstvy současně.

Obsedantně‑kompulzivní porucha (OCD) a její zvláštnosti u PPP

Obsedantně kompulzivní porucha je charakterizována nucenými myšlenkami (obsesemi) a opakovanými rituály (kompulzemi) se u pacientů s PPP často projevuje jako kontrola jídla, počítání kalorií nebo ritualizované vážení potravin. Pokud se OCD ignoruje, může se stát hlavní hnací silou stravovacích zvratů.

Klíčová data:

• 40‑60 % pacientů s OCD má současně úzkost nebo depresi.
• Při nesprávném zaměření léčby může být OCD léčena jen jako „úzkost“, což snižuje úspěšnost.

Proto je třeba rozpoznat specifické OCD symptomy a zahrnout je do celkového plánu.

Léčebné přístupy: farmakoterapie, KBT a kombinace

Nejčastěji se u komorbidních stavů používají dvě hlavní dráhy:

• Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) např. citalopram, escitalopram, fluoxetin, sertralin a clomipramin - první volba pro OCD i deprese.
• Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) metoda zaměřená na změnu maladaptivních myšlenek a chování, konkrétně forma Expozice a zablokování rituálu (ERP) zlatý standard pro OCD.

Statistiky International OCD Foundation (2023) ukazují, že 70 % pacientů reaguje pozitivně na léčbu, přičemž KBT dosahuje snížení symptomů až o 60‑80 % a farmakoterapie o 40‑60 %.

Farmakoterapie v praxi

Pro lehkou až středně těžkou OCD a související PPP se doporučuje dosažení maximální tolerované dávky SSRI po dobu 12 týdnů. Účinek - průměrný pokles Y‑BOCS skóre o 25 % - je vidět po 12 týdnech, s dalším poklesem v následujícím roce.

Clomipramin, ačkoliv patří k tricyklickým antidepresivům, má nejvyšší serotonergní účinek a často se používá u rezistentních případů. V průměru 40‑60 % pacientů, kteří na SSRI nereagují, odpoví na clomipramin.

KBT a ERP

KBT není jen „diskuze“ - jedná se o strukturovaný program, kde se pacient pod dohledem terapeuta učí vystavovat se spouštěčům (např. myšlenka na jídlo) a odolávat rituálům (nepočítat kalorie). Studie Vyskočilové a kol. (2017) dokázaly, že intenzivní 6‑týdenní skupinová KBT v kombinaci s medikací vedla k odpovědi u 80 % pacientů.

Výhoda KBT spočívá v dlouhodobé stabilitě - po ukončení terapie se často udržuje zlepšení, zatímco farmakoterapie může po přerušení způsobit relaps.

Kombinovaná terapie

Nejčastější doporučení pro těžkou OCD a silnou komorbiditu je spojení SSRI (nebo clomipramin) s KBT. V praxi to vypadá tak:

1. Start s SSRI, titrace během 6‑8 týdnů.
2. Po dosažení stabilní dávky zahájit KBT/ERP (ideálně 12‑16 sezení).
3. Pravidelně monitorovat vedlejší účinky (např. gastrointestinální potíže, sexuální dysfunkce) a psychický stav.

Podle českého průzkumu 2021 68 % pacientů s komorbidními stavy uvedlo, že současná léčba obou poruch je účinnější než sekvenční přístup.

Speciální případy: rezistentní OCD a neurostimulace

Když se i kombinovaná terapie nezlepší, zvažují se pokročilé metody:

• Hluboká mozková stimulace (DBS) cílená na orbitofrontální kortex, thalamus a striatum.
• Neurochirurgická ablze - vysoce invazivní, úspěšnost 40‑60 % u vysoce selektovaných pacientů.
• Experimentální glutamátové modulátory (memantin, N‑acetylcystein) - ve výzkumných studiích slibují snížení obsesí.

Tyto možnosti jsou v České republice dostupné jen v několika centrech, takže výběr specialisty je klíčový.

Praktické tipy pro pacienty a klinické týmy

Co může pomoci v reálném životě?

• Komplexní anamnéza: během první návštěvy se zeptejte na všechny potravinové rituály, úzkostné myšlenky a náladové změny.
• Sledování symptomů: použijte deník s položkami Y‑BOCS, PHQ‑9 a GAD‑7 - umožní rychlou úpravu léčby.
• Vyhledání kvalifikovaného terapeuta: čekací doba v ČR je průměrně 4,7 měsíce, proto začněte vyhledávat dříve.
• Farmakologické titrování: neuspěchejte dosažení maximální dávky; od 6‑8 týdnů vyhodnoťte odpověď.
• Podpora rodiny: edukujte blízké o tom, proč je důležité ne‑posilovat kompulzivní rituály.

Při správném plánování lze dosáhnout výrazného zlepšení i u pacientů s dlouholetou historií nesprávných diagnóz (průměr 7,2 roku). Klíčem je personalizace - zvolit, která porucha v daném okamžiku omezuje nejvíc funkčnost, a zaměřit se na ni primárně.

Budoucnost: personalizovaná medicína a genetika

Nový výzkum z Neurocentra UK (2023) ukazuje, že genetické markery (např. varianty v SLC6A4) mohou predikovat, kdo dobře reaguje na SSRI versus KBT. V následujících letech by se proto mohly objevit testy, které před zahájením terapie pomohou vybrat optimální přístup.

Navíc rozvoj telepsychologie zkracuje čekací dobu - online KBT moduly už nyní umožňují první setkání během 2‑3 týdnů, což je velký krok vzhledem k dosavadním čekacím lhůtám.

Rychlý souhrn hlavních bodů

• Komorbidity PPP jsou časté a zhoršují prognózu.
• Deprese a úzkost jsou nejčastější doprovodné stavy.
• OCD u PPP se často projevuje jako kontrola jídla a rituály.
• SSRI (vč. clomipramin) a KBT/ERP jsou hlavní pilíře léčby.
• Kombinovaná terapie poskytuje nejvyšší míru úspěchu (≈80 %).
• Rezistentní případy vyžadují neurostimulaci nebo experimentální léky.
• Personalizace a včasná diagnostika jsou klíčové pro dlouhodobé zotavení.

Často kladené otázky

• komorbidity poruch příjmu potravy
• deprese
• úzkost
• OCD
• léčba

Napsal Gabrielle Mitchell

Jsem psycholožka a publicistka, která píše o psychoterapii a duševní odolnosti. V praxi se věnuji poradenství pro dospělé a supervizi začínajících terapeutů. Ve svých textech propojuji výzkum, terapeutickou zkušenost a srozumitelný jazyk.