Psychiatrická pohotovost: Kdy a jak vyhledat akutní psychiatrickou péči v ČR

Psychiatrická pohotovost: Kdy a jak vyhledat akutní psychiatrickou péči v ČR

Stojíte před dveřmi, které nechcete otevřít. Srdce buší jako kladivo, myšlenky se točí v kruhu a cítíte, že už to nevydržíte. Nejste sami. Každý den v České republice někdo dosáhne hranice, kdy už nemůže sám. A právě teď, když potřebujete pomoc, je důležité vědět, jak najít psychiatrickou pohotovost - rychle, správně a bez zbytečného strachu.

Kdy je čas zavolat na psychiatrickou pohotovost?

Nečekáte, až se to „přežije“. Pokud se cítíte na pokraji, už je čas zasáhnout. Akutní psychiatrická péče není jen pro ty, kdo se chtějí zabil. Je pro ty, kdo už nevědí, jak dál.

  • Máte sebevražedné myšlenky - i když jen „přemýšlíte“ o tom, že by to bylo lepší, kdyby to skončilo.
  • Prožíváte halucinace - slyšíte hlasy, které vám nikdo jiný neslyší, nebo vidíte věci, které neexistují.
  • Nejste schopni se starat o sebe - nejíte, nečistíte se, nechodíte spát, nechcete vstát z postele.
  • Chováte se agresivně - k sobě, k ostatním, k věcem. Cítíte, že ztrácíte kontrolu.
  • Máte dlouhodobý pád - více než dva týdny bez radosti, energie, smyslu. Všechno vypadá šedě a bez významu.

Neříkejte si „to je jen dočasné“. Pokud to trvá déle než týden a ovlivňuje vaši schopnost fungovat, je to signál. Podle profesora Jiřího Rabocha z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech: „Příliš pozdní obrácení se na odbornou pomoc je jednou z hlavních příčin komplikací v léčbě těžkých duševních poruch.“

Jak se dostat na psychiatrickou pohotovost?

V ČR máte tři cesty. A všechny vás dovedou tam, kde potřebujete být - bez doporučení, bez papírů, bez čekání na schůzku s lékařem.

  1. Přijďte přímo na psychiatrické oddělení - většina velkých nemocnic má psychiatrickou pohotovost 24 hodin denně. Nemusíte mít zápis. Stačí přijít. V Praze to jsou Bohnice, VFN, Národní ústav duševního zdraví. V Ostravě - Fakultní nemocnice. V Ústí nad Labem - Krajská zdravotní. V Brně - Fakultní nemocnice u sv. Anny.
  2. Zavolejte 155 - pokud se necítíte schopni cestovat, zavolejte záchrannou službu. Přijedou, ohodnotí stav a převezou vás na nejbližší pohotovost. To je ideální, když máte halucinace, sebeubližování nebo jste zcela dezorientovaní.
  3. Kontaktujte krizové centrum - většina krajů má krizová centra, která poskytují krátkodobou pomoc bez hospitalizace. V Ústí nad Labem je to Krizové centrum Krajské zdravotní, v Brně - Krizové centrum v Centru pro duševní zdraví. Tyto centra fungují jako „předstěhovací stanice“ - pomohou vám uklidnit, navrhnou další kroky a zajištění bezpečí.

Nezapomeňte: nejsou potřeba žádné papíry, žádné doporučení, žádná pojišťovna. Podle zákona č. 372/2011 Sb. je lékař povinen přijmout každého, kdo přijde s akutní duševní krizí. Pokud vám někdo řekne „musíte mít zápis“, můžete se obrátit na jiné místo - máte právo na pomoc.

Kde najít psychiatrickou pohotovost podle kraje?

Ne všude je to stejné. Někde je pohotovost hned u dveří, jinde je třeba jet 50 kilometrů. Tady je přehled klíčových míst v největších regionech:

Psychiatrické pohotovosti v ČR - hlavní místa pro akutní pomoc
Kraj Město Zařízení Kontakt
Praha Praha 8 Psychiatrická nemocnice Bohnice 284 016 144, 111
Praha Praha 2 Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 224 961 111
Praha Klecany Národní ústav duševního zdraví 283 088 111
Středočeský Praha 6 Vojenská fakultní nemocnice 973 208 333
Ústecký Ústí nad Labem Krizové centrum Krajské zdravotní 477 113 726
Ústecký Ústí nad Labem Krajská zdravotní - Masarykova nemocnice 477 113 152
Olomoucký Olomouc Fakultní nemocnice Olomouc 585 221 111
Moravskoslezský Ostrava Fakultní nemocnice Ostrava 595 852 111
Olomoucký Opava Psychiatrická nemocnice Opava 556 888 111
Jihomoravský Brno Fakultní nemocnice u sv. Anny 543 132 111

Pokud nevíte, kde jste - zavolejte 155. Oni vás najdou. Pokud jste z Karviné, kontaktujte NsP Havířov. Z Frýdku-Místku - CNS-Centrum Třinec. Všechny tyto služby jsou zdarma a dostupné 24/7.

Tři cesty k pomocí: nemocnice, záchranná služba a telefonní číslo 155 v kresleném stylu.

Co se stane, když přijdu?

Není to jako na lékaře. Nečekáte 45 minut. Neplníte formuláře. Přijdete, řeknete, co se děje - a hned začne pomoc.

První krok je vyhodnocení rizika. Lékař se vás zeptá: „Máte myšlenky, že byste se měli zabil?“ Nebo: „Cítíte, že ztrácíte kontrolu?“ Nebojte se odpovědět upřímně. Nejde o to, jestli jste „dostatečně šílený“. Jde o to, jestli jste v bezpečí.

Pak přijde rozhodnutí:

  • Domů - pokud je stav stabilní, ale potřebujete podporu. Dostanete kontakt na krizové centrum, psychologa nebo psychiatra na ambulanci.
  • Krátkodobá hospitalizace - pokud je riziko vysoké. Zůstanete 3-7 dní. Vše je hrazeno z pojištění. Nemusíte platit nic.
  • Dlouhodobá hospitalizace - jen v případě extrémního rizika nebo neschopnosti se starat o sebe. To je vzácné a vždy se řeší s vaší souhlasnou vůlí.

Na pohotovosti vás nikdo nezavře, nezatknout, nezneužije. Většina lidí, kteří tam přijdou, odchází s pocitem, že je konečně někdo slyšel.

Co je jiného v ČR než v zahraničí?

V Německu potřebujete doporučení od praktického lékaře. V ČR ne. Můžete přijít přímo. To je výhoda.

V Nizozemsku čekáte na ambulantní schůzku jeden týden. V ČR to může být 4-6 týdnů. To je problém. Ale pohotovost je vždy hned.

V Polsku je krizové centrum vzácné. V ČR je v každém kraji alespoň jedno. To je výhoda, kterou nemá většina sousedů.

Na druhou stranu: máme málo psychiatrů. V Praze je 1 na 12 500 obyvatel. V Moravskoslezském kraji je 1 na 28 300. To znamená, že když se dostanete na pohotovost, může být těžké najít následnou péči. To je realita. Ale pohotovost vás zachrání - a pak vám pomůže najít cestu dál.

Lidé v čekárně psychiatrické pohotovosti, lékař naslouchá, slunce proniká skrz okno.

Co říkají lidé, kteří to prožili?

Na Redditu někdo napsal: „Při panické ataci mi pomohli v Motole za 20 minut. Lékař byl trpělivý a vysvětlil mi vše.“

Na Facebooku jiná žena napsala: „Čekala jsem 3 hodiny v Ostravě. Měla jsem otevřené rány na pažích. Nikdo mi neřekl, že to je vážné.“

Průzkum z listopadu 2022 ukazuje: 68% lidí hodnotí pohotovost jako dobrou. 76% chválí profesionální přístup. 82% ocení rychlost v život ohrožujících situacích. Ale 45% stěžuje na čekání. 38% říká, že jim nikdo neřekl, co dál.

Je to systém, který funguje - ale ještě není dokonalý. Když přijdete, řekněte jasně, co potřebujete. Nechte si napsat, koho kontaktovat dál. Nechte si vydat kontakt na krizové centrum. Nechte si říct, jaké léky vás mohou pomoci - a kde je dostanete.

Co se děje v budoucnu?

V roce 2023 byla spuštěna Národní strategie duševního zdraví 2023-2030. Cíl: zvýšit počet psychiatrů o 25 %, snížit čekací dobu na ambulantní péči na méně než dva týdny, zřídit 12 nových krizových center.

V roce 2024 se investuje 186 milionů korun do rozvoje služeb. Telemedicína se rozšiřuje - v roce 2022 bylo provedeno 42 300 online konzultací. To je třikrát více než před třemi lety.

Stále ale zůstává problém: stigmatizace. 63 % lidí s duševní poruchou se bojí o pomoc požádat - protože se bojí, že je budou vnímat jako „šílené“. To je největší překážka. A největší tragédie.

Co si pamatovat?

  • Potřebujete pomoc? Zavolejte 155. Nebo přijďte na nejbližší psychiatrické oddělení. Bez zápisu. Bez papírů. Bez platby.
  • Nečekáte na to, až se to „přežije“. Pokud se cítíte, že to nevydržíte - už je čas.
  • Nejste slabý. Hledání pomoci je nejsilnější rozhodnutí, které můžete udělat.
  • Nejste sami. Každý den to dělá někdo jiný. A každý den někdo přežije.

Nejde o to, jestli jste „dostatečně špatný“. Jde o to, jestli jste živý. A pokud jste živý - máte právo na pomoc. Neztrácejte čas. Zavolejte. Přijďte. Mluvte. Pomůžou vám.

Napsal Gabrielle Mitchell

Jsem psycholožka a publicistka, která píše o psychoterapii a duševní odolnosti. V praxi se věnuji poradenství pro dospělé a supervizi začínajících terapeutů. Ve svých textech propojuji výzkum, terapeutickou zkušenost a srozumitelný jazyk.