Stojíte před volbou: potřebujete psychologa, ale nemáte chuť vidět někoho na obrazovce? Nebo vás trápí špatné internetové připojení, nebo prostě se cítíte pohodlněji, když můžete mluvit jen hlasem? Telefonická terapie není jen způsob, jak si najít pomoc, když nejde jinak. Je to legitimní, funkční a pro mnohé i lepší alternativa k videohovorům - pokud víte, kdy a pro koho.
Co vlastně telefonická terapie je?
Je to psychoterapeutická pomoc, kterou dostanete přes telefon. Žádná kamera. Žádný obraz. Jen hlas, slova a čas. Nejde o nějakou zjednodušenou verzi, ale o samostatnou formu terapie, která má své vlastní pravidla a výhody. V České republice ji už od roku 2015 systematicky nabízejí psychologové, a od roku 2020 ji oficiálně uznává Asociace klinických psychologů ČR. Není to „poslední řešení“, když se nezdaří video. Je to vědomá volba - pro některé lidé dokonce lepší než video.
Na rozdíl od video-terapie, která vyžaduje stabilní internet, kameru a nějaké zařízení, telefonická terapie funguje i na základním mobilním připojení. Stačí, aby vás telefon nějakým způsobem spojil. To je klíčové pro lidi, kteří nejsou digitálně zdatní - například pro 23 % obyvatel nad 65 let, kteří podle ČSÚ (2022) neumí videohovory. Nebo pro ty, kteří mají zrakové postižení. Pro ně je telefon jediným přístupným kanálem.
Proč lidé volí telefon a ne video?
Není to jen o technice. Je to o pohodlí, bezpečí a anonymitě.
Na platformě Ženy.cz (2022) mnoho lidí píše, že si vybírají telefonickou terapii, protože nechtějí, aby terapeut viděl, jak vypadají. „Můžu zůstat anonymní,“ píše jedna klientka. „Nemusím se bát, že mi terapeuta zjistí, že jsem v pyžamu, že mám v kapse cigaretu, že jsem nečistě očesaná.“ Pro některé je to první krok k otevření - když nevidíte obličej, nevidíte ani očekávání. Nevidíte, jestli vás terapeut hodnotí. A to je silný faktor, když se s něčím potýkáte.
Je to také o prostředí. Pokud žijete v malém bytě s rodinou, nemáte místnost, kde byste mohli mluvit o svých strachu bez toho, aby vás někdo slyšel. Telefon vám umožňuje jít ven, sednout si na lavičku, zavřít oči a mluvit. Někteří lidé říkají, že se v tichém prostředí s hlasem cítí bezpečněji než před obrazovkou.
A ještě jedna věc: ne všichni potřebují vidět. Někteří terapeuti říkají, že hlas je dokonce bohatější zdroj informací než obraz - pokud umíte poslouchat. Tón, pauza, zrychlení, zpomalení, chřipkový hlas, který se ztrácí - to všechno může říct víc než pohled do očí.
Co se ztrácí, když není video?
Není to perfektní metoda pro všechno. Když se díváte na někoho, vidíte, jak se mu náhle zatřásou ruce, jak se mu zatváří čelo, jak se zhluboka nadechne. Tyto signály jsou důležité - zejména u lidí s úzkostnými poruchami, posttraumatickou poruchou nebo emocionální závazností. Klinická psycholožka z Psychosomatické kliniky v Praze (Wired.cz, 2023) upozorňuje, že bez vizuálních podnětů může být terapie méně efektivní u komplexních případů.
Terapeut nemůže vidět, jestli klient mluví s úsměvem, i když říká „je to v pořádku“. Nemůže vidět, jestli se někdo při hovoru přesouvá v křesle, když mluví o traumatu. Tyto drobnosti jsou součástí komunikace. A když je nemáte, musíte je nahradit jinak.
To znamená, že terapeut musí být zvlášť citlivý na hlas. Musí vědět, jak rozpoznat zvýšený tón jako známku paniky, jak odhadnout únavu z pomalého mluvení, jak zachytit náhlou změnu rytmu jako ukazatel emocionálního výbuchu. To není přirozené - to se naučíte. A ne každý psycholog je na to vyškolený.
Je telefonická terapie účinná?
Ano. Ale ne stejně jako video-terapie. A ne stejně jako osobní setkání.
Podle studií citovaných v Wired.cz (2023) je video-terapie pro úzkostné poruchy, deprese a PTSD o trochu méně účinná než osobní terapie, ale stále velmi účinná. Telefonická terapie je v těchto studiích často zahrnuta jako podskupina video-terapie - což je chyba. Je to jiná věc.
Ale když se podíváte na konkrétní případy, výsledky jsou podobné. Pokud klient a terapeut navážou důvěru, pokud je terapeut zkušený s hlasovou komunikací, a pokud je klient připravený - výsledky jsou stejné. Výzkum z Masarykovy univerzity (2021) ukazuje, že terapeuti, kteří pracují pouze s hlasem, vyvíjejí jiné strategie: více opakování, více otázek, více potvrzování, více prostoru pro mlčení.
Je to jako psát dopis místo hovoru. Méně okamžitých reakcí, ale více hloubky. Někteří klienti říkají, že se jim při telefonické terapii lépe „zpracovávají“ myšlenky - protože nemají odvahu hned odpovídat, když je někdo na obrazovce sleduje.
Kdo by měl telefonickou terapii volit?
Není to pro každého. Ale pro některé je to ideální.
- Lidé nad 50 let - 45 % uživatelů telefonické terapie je ve věku nad 50. Pro ně je telefon přirozený nástroj, videohovor je komplikovaný.
- Lidé se zrakovým nebo pohybovým postižením - nevidíte, nejste schopni ovládat kameru? Telefon je vaše jediná cesta k terapii.
- Lidé z venkova - 28 % uživatelů žije mimo město. Internet tam často nechce fungovat, ale telefon ano.
- Lidé s nízkou digitální gramotností - nevědí, jak zapnout kameru, nebo se bojí, že ji zapnou špatně. Telefon je jednoduchý.
- Lidé, kteří chtějí anonymitu - nechtějí, aby je někdo viděl, když se cítí slabí.
- Lidé, kteří jsou dočasně upoutáni na lůžko - nemohou se pohnout, ale mohou mluvit.
Tyto skupiny tvoří přesně tu část populace, která by jinak neměla přístup k psychoterapii. Telefonická terapie jim ji dává.
Kdo by ji měl vyhýbat?
Nejsou to lidé, kteří se bojí telefonu. Jsou to lidé, kteří potřebují vizuální zpětnou vazbu.
- Lidé s poruchami autistického spektra - často potřebují vidět výraz obličeje, aby pochopili emoce.
- Lidé s těžkými emocionálními poruchami - kde je důležitá sledovat tělesnou reakci na slova.
- Lidé, kteří potřebují „kontrolu“ - kteří potřebují vidět, že terapeut je přítomen, že ho to zajímá.
- Lidé, kteří chtějí rychlou změnu - telefonická terapie vyžaduje více času na vybudování důvěry.
Je to jako vybírat mezi knihou a filmem. Obě jsou dobré. Ale někdo potřebuje vizuální efekty. A někdo potřebuje jen slova.
Ceny a dostupnost v ČR
Telefonická terapie je v České republice dostupná. Ne všude, ale v mnoha místech. Hlavní poskytovatelé jsou privátní praxe a platformy jako Mojra.cz, kde stačí v poznámce k objednávce napsat: „Chci hovor bez videa.“
Cena je o 10-15 % nižší než u video-terapie. Průměrná hodina stojí 850-950 Kč. Video-terapie se pohybuje kolem 950-1100 Kč. Proč? Protože není potřeba investovat do kvalitního vybavení, nejsou potřeba technické podpory, nejsou potřeba komplikované platformy.
Přibližně 15-20 % všech online terapeutických služeb v ČR je telefonických. To je málo oproti 60 % video-terapie, ale je to růst. V období pandemie (2020-2021) se zájem o online terapii zvýšil o 300 %. Telefonická forma se z toho vyčlenila jako stabilní a potřebná alternativa.
Jak se připravit na telefonickou terapii?
Není to jen zavolat a mluvit. Je to jako jít na schůzku - jen bez cesty.
- Zajistěte si klid. Najděte místo, kde vás nikdo nebude rušit. Někdo zavolá z auta, jiný z kuchyně - to nefunguje. Potřebujete soukromí.
- Ujistěte se, že máte dobře fungující telefon. Není potřeba 5G, ale musíte mít stabilní spojení. Pokud máte problémy s hovory, zkontrolujte síť.
- Mějte připravený plán. Co chcete říct? Co vás trápí? Co chcete získat? Nechte si něco napsat.
- Dohodněte se na postupu při přerušení. Co když vás spojení přeruší? Kdo zavolá znovu? Jak dlouho budete čekat? To je důležité. Na platformě Zarivenitro.cz (2023) terapeuti doporučují: „Zavolejte znovu za 10 minut, nebo napište zprávu.“
- Nechte si čas. Neříkejte: „Dnes to vyřešíme.“ Telefonická terapie je pomalejší. Je to jako pěší procházka - nejde o rychlost, ale o cestu.
Bude telefonická terapie přežívat?
Česká republika stárne. 19,1 % obyvatel je nad 65 let (ČSÚ, 2023). Těchto lidí bude více. A oni nechtějí videohovory. Oni chtějí telefon.
Na druhou stranu, 5G pokrývá už 65 % území ČR (ČTÚ, 2023). Více lidí bude mít rychlý internet. Video-terapie bude růst.
Telefonická terapie nebude dominovat. Ale nebude zmizet. Bude existovat jako potřebný most - pro ty, kteří nejsou připravení na digitální svět, pro ty, kteří ho nechtějí, pro ty, kteří ho prostě nemohou použít.
A to je důležité. Psychoterapie není o technologii. Je o tom, aby se někdo mohl vyjádřit. A pokud telefon dokáže dát lidem prostor k tomu, aby se vyjádřili - pak je to dobrý nástroj. Ne ideální. Ale dostatečně dobrý.
Funguje telefonická terapie stejně dobře jako video-terapie?
Ne, ale může být stejně účinná - pro správného klienta a správného terapeuta. Video-terapie umožňuje sledovat tělesnou řeč, což je pro některé poruchy důležité. Telefonická terapie vyžaduje, aby terapeut byl zvlášť citlivý na hlas, tón a pauzy. Pokud má terapeut tyto dovednosti a klient se cítí bezpečně, výsledky jsou srovnatelné. Studie ukazují, že efektivita závisí na kvalitě terapeutického vztahu, ne na tom, zda je tam kamera.
Je telefonická terapie levnější než video-terapie?
Ano, obvykle o 10-15 %. Průměrná hodinová sazba za telefonickou terapii je 850-950 Kč, zatímco video-terapie stojí 950-1100 Kč. Důvod je jednoduchý: menší nároky na techniku, nižší náklady na zabezpečení spojení a jednodušší administrativa. Pro klienta to znamená nižší náklady, pro terapeuta menší technické zátěže.
Můžu si vybrat telefonickou terapii, i když je k dispozici video?
Ano, a měli byste. V České republice je to možné na většině platform, například na Mojra.cz. Stačí v poznámce k objednávce napsat, že chcete konzultaci bez videa. Psychologové jsou povinni respektovat vaši volbu. Nejde o „poslední možnost“, ale o legitimní formu pomoci. Pokud se cítíte pohodlněji bez kamery, máte právo to vyžadovat.
Je telefonická terapie anonymní?
Anonymita není zaručena, ale je možná. Pokud nepoužíváte své skutečné jméno nebo neposkytujete osobní údaje, můžete zůstat anonymní. Většina terapeutů však potřebuje základní informace pro bezpečnost a dokumentaci. Anonymita zde znamená „bez videa“ a „bez vizuálního identifikátoru“ - ne úplnou neznámou. Většina lidí si vybírá telefonickou formu právě proto, že se cítí bezpečněji, když nejsou vidět.
Co dělat, když se spojení přeruší?
Předem si s terapeutem dohodněte postup. Nejčastější doporučení je: počkejte 10 minut, zavolejte znovu. Pokud to nejde, pošlete krátkou SMS nebo zprávu na e-mail. Někteří terapeuti doporučují: „Když se neslyšíme, napište: ‚Zůstávám na čekání‘.“ Nezapomeňte, že přerušení spojení je běžné - zejména na venkově nebo při slabém signálu. To není selhání, to je součást procesu.
Je telefonická terapie bezpečná?
Ano, pokud ji poskytuje kvalifikovaný psycholog. Asociace klinických psychologů ČR (2020) zdůrazňuje, že všechny formy dálkové terapie musí splňovat bezpečnostní standardy - včetně ochrany soukromí a zakázání záznamu hovorů bez souhlasu. Telefonní hovory by neměly být nahrávány. Pokud terapeut chce záznam, musí o něj požádat a vysvětlit, proč. Pokud se vám to nezdá, mějte odvahu říct „ne“.
