Kdy volat 112 v psychické krizi: Kritéria a postup
Kdy je opravdu potřeba volat 112 v psychické krizi?
Volání 112 v psychické krizi je jako zavolání hasičů kvůli zapálenému vařiči - když je ohrožení života reálné, není to přehánění. Ale když jen máte strach, pláčete nebo nemůžete spát, 112 není ta správná volba. V České republice se každý den stane několik desítek volání na 112 kvůli psychické krizi, které by mohly být vyřešeny na specializované lince. A to zbytečně zatěžuje záchranné služby, které potřebují být volné pro život ohrožující situace.
Operátoři 112 nejsou psychologové. Jsou to specialisté na koordinaci tísňových zásahů - hasiči, policie, sanitka. Pokud neexistuje okamžité nebezpečí smrti nebo těžkého zranění, 112 vás nepřivede k tomu, co potřebujete: klidnému rozhovoru, podpoře, pomoci, která nevyžaduje sanitku a policejní auto.
Co je skutečně životně ohrožující situace?
112 voláte, pokud je někdo v okamžitém riziku:
- Sebevražda s konkrétním plánem a prostředky - například osoba drží léky v ruce, má nož, je na střeše nebo už se pokusila o sebevraždu a je nevědomá.
- Aktivní sebepoškozování - kousek si dělá zářezy, sebere se do kouta a neodpovídá, když se ho ptáte, jestli je v pořádku.
- Psychotický epizod s násilným chováním - někdo slyší hlasy, které mu říkají, aby někoho zabil, nebo se chová agresivně, neví, kde je, a nechce pomoci.
- Závažný fyzický stav způsobený psychickou krizí - například osoba nejedla ani nepila 3 dny, je nevědomá, má závratě, nebo se nesmíří s tím, že potřebuje léky.
Je to jednoduché: pokud je někdo v nebezpečí, že zemře nebo si způsobí těžké zranění hned teď, voláte 112. Pokud je to spíš „nemůžu to dál“ nebo „mám strach, že to zvládnout“ - pak ne.
Co dělat, když se cítíte ztraceně, ale neohrožujete život?
Nejčastější situace, které se dějí: dítě má panic attack, dospělý má deprese, někdo si neví rady s rozvodem, někdo se necítí hodný. To všechno je psychická krize. Ale není to tísňová situace.
V těchto případech voláte 116 123 - Linka první psychické pomoci. Je to zdarma, anonymně, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Operátoři jsou psychologové nebo sociální pracovníci, kteří znají protokol SEDL:
- S - Bezpečí - „Jste v bezpečí? Je někdo s vámi?“
- E - Empatie - „To zní strašně. Děkuji, že jste to řekl.“
- D - Detaily - „Co se právě děje? Jak dlouho to trvá?“
- L - Linkování - „Můžu vám doporučit centrum, kde vám pomohou s tímto problémem?“
V roce 2022 zpracovala tato linka přes 58 tisíc hovorů. Z nich 68 % bylo stabilizováno bez nutnosti převozu do nemocnice. To znamená, že většina lidí, kteří volají, potřebuje jen slyšet, že nejsou sami - a pak vědět, kam jít dál.
Co se stane, když zavoláte 112, když to není nutné?
Operátor 112 vás nezavře, nezavolá policii jen proto, že jste plakali. Ale při každém hovoru se musí rozhodnout: je to tísňová situace nebo ne? Pokud je to jen emocionální krize, přesměruje vás na 116 123. Ale to znamená, že:
- Pracovník na 116 123 musí čekat, až se uvolní linka - a když je 112 přetížená, může to trvat déle.
- Sanitka nebo policie se může vydávat na cestu, kterou nemusí potřebovat - a tím se zpomalí odpověď na opravdové život ohrožující události.
- Osoba v krizi může zažít stres z přijetí sanitky a policie, i když to nebylo potřeba.
Uživatel „Petr M.“ z Facebooku popsal: „Volal jsem 112, když má dcera měla panic attack. Přijela sanitka. Lékař mi řekl: ‚Měl jste volat na 116 123.‘“
Takto se stává, že tísňová služba, která má zachraňovat životy, se mění v informační centrum pro duševní zdraví. A to je škoda - protože ta informační služba už existuje.
Jak volat 112, když je to opravdu nutné?
Když se rozhodnete volat 112, nejde jen o to, že „něco je špatně“. Potřebujete pomoci operátorovi, aby rychle pochopil, co se děje. Připravte si odpovědi na tyto otázky:
- Kde jste? - „Jsem na ulici Třešňová 12, 3. patro, vlevo, byt č. 4.“ Neříkejte „u domu“ nebo „v městě“. Přesná adresa je klíčová.
- Co se děje? - „Můj syn má psychózu, slyší hlasy, které mu říkají, aby se zabil. Má nůž v ruce.“
- Co má k dispozici? - „Má 30 tabletek klonopinu, v krabici na stole.“
- Jak se cítí fyzicky? - „Nedýchá, má závratě, je nevědomý.“
Operátoři jsou trénovaní na „aktivní naslouchání“. Zopakují vám věty, které říkáte, aby vás uklidnili. Pokud jste v panice, neváhejte říct: „Jsem úplně ztracený, nevím, co říct.“ To je v pořádku. Oni to znají.
Co je jiného k dispozici - seznam klíčových linek
Než zavoláte 112, vězte, co máte k dispozici:
- 116 123 - Linka první psychické pomoci - pro všechny psychické krize bez okamžitého ohrožení života. Bezplatná, anonymní, 24/7.
- 116 111 - Linka bezpečí dětí a mládeže - pokud je dítě nebo mladistvý v krizi, zneužíván nebo zanedbáván.
- 159 540 - DONA linka - pro oběti domácího násilí. K dispozici 24/7.
- 222 201 222 - Poradenská linka K-centra - pro závislosti (alkohol, drogy, hraní, sex).
- 116 126 - Linka pro seniory - pro starší lidi, kteří se cítí osamělí nebo zanedbáni.
Tyto linky nejsou jen „alternativy“. Jsou to správné nástroje pro správnou situaci. A jsou tam proto, aby 112 mohla být volána jen tehdy, když to opravdu potřebujete.
Proč to vůbec funguje jinak v jiných zemích?
V USA je pro psychické krize číslo 988. Voláte na něj a dostanete psychologa - ne sanitku, ne policii. V Kanadě přijíždějí na místo psychologové a zdravotníci společně. V Česku to zatím neexistuje. Většina záchranných vozů je vybavena jen lékaři a sestrami, ne psychology.
Podle studie Evropské komise z roku 2022 je Česká republika mezi nejhoršími zeměmi v integraci psychické pomoci do tísňových služeb. Pouze 1,2 % rozpočtu HZS jde na školení operátorů pro psychické krize. Ve zbytku EU je to průměrně 3,8 %. Ministerstvo vnitra však oznámilo plán zvýšit toto číslo na 2,5 % do konce roku 2024 a zavést pilotní projekty v Praze a Brně - kde budou sanitky s psychologem na palubě.
To znamená, že v budoucnu bude možné volat 112 a dostat se na místo s tím, že přijede tým, který ví, jak zacházet s emocionální krizí - ne jen s tělesným zraněním.
Co si pamatovat - jednoduchý průvodce
Nezapomeňte na tuto jednoduchou rozhodovací tabulku:
| Situace | Co dělat |
|---|---|
| Osoba má sebevražedné myšlenky a má léky, nůž, výšku | Volat 112 |
| Osoba pláče, nemůže spát, cítí se bezmocná | Volat 116 123 |
| Osoba má panic attack, dýchá rychle, má závratě | Volat 116 123 |
| Osoba se chová agresivně, neví, kde je, slyší hlasy | Volat 112 |
| Osoba nejedla 3 dny, je slabá, neodpovídá | Volat 112 |
| Osoba má deprese, ale jde do práce, jí, spí | Navštívit psychologa nebo poradnu |
Pamatujte: 112 není špatná linka. Je to nástroj pro život ohrožující situace. A když ji použijete správně, zachraňujete životy. Když ji použijete špatně, zbytečně riskujete životy ostatních.
Co dělat, když nevíte, co volat?
Nejste sami. Pokud si nejste jisti, zda je to tísňová situace, zavolejte na 116 123. Tam vás vyslechnou, pomohou vám posoudit riziko a pokud je třeba, přesměrují vás na 112. Nebo se zeptejte: „Mám volat 112 nebo 116 123?“
Neexistuje žádný „špatný“ hovor. Ale existuje „správný“ hovor pro správnou situaci. A to je to, co dělá rozdíl.
Co se stane, když voláte 112 a nevíte, co říct?
Operátoři 112 nečekají dokonalý příběh. Čekají, že budete mít strach. Čekají, že budete plakat. Čekají, že nebudete vědět, jak to popsat.
Řekněte jen toto: „Mám strach, že někdo zemře. Nevím, co dělat.“
Oni vás vyslechnou. Zopakují vám to. Zjistí, kde jste. A pak se rozhodnou - s vámi, ne proti vám.
Můžu volat 112, když mám jen strach, že se někdo může zabil?
Ano, pokud máte důvod věřit, že osoba má konkrétní plán, prostředky a je v okamžitém riziku. Pokud jen máte obavy, že „někdy“ může, pak ne. V takovém případě zavolejte na 116 123. Tam vám pomohou posoudit riziko a rozhodnout, jestli je potřeba přesměrovat na 112.
Co se stane, když zavolám 112 a zjistí se, že to nebylo nutné?
Nikdo vás neobviní, nezavře, ani nezavolá policii. Operátoři jsou trénovaní, aby vás nekritizovali. Pokud jste volali z obavy, děkují vám, že jste se obrátili na pomoc. Ale budou vás vysvětlovat, proč je lepší volat 116 123 v podobných situacích v budoucnu.
Je 116 123 skutečně anonymní?
Ano. Nevyžadují vaše jméno, adresu, telefonní číslo. Nemají přístup k vašim osobním údajům. Hovor se nijak nesleduje. Můžete mluvit o všem, co chcete - bez soudů, bez stesku. To je důvod, proč 90 % lidí, kteří volají, se vrací.
Můžu volat 112 za někoho jiného?
Ano. Pokud vidíte, že někdo je v nebezpečí - ať už je to přítel, rodina, nebo cizí člověk - a je v okamžitém riziku života, voláte 112. Nečekáte, až se to stane. Pokud se nejste jisti, zavolejte na 116 123 a zeptejte se: „Mám volat 112 za někoho jiného?“
Je 112 volání zdarma i z mobilu?
Ano. Volání na 112 je zdarma z jakéhokoli telefonu - mobilního, pevného, i bez kreditu nebo SIM karty. Stačí, aby měl telefon přístup k síti. I když je telefon zablokovaný, 112 funguje.
Kam jít dál?
Největší problém není neznalost 112. Je to neznalost ostatních linek. Více než 60 % lidí v Česku neví, že existuje 116 123. To je škoda - protože ta linka existuje právě proto, aby vás nechala žít, a ne aby vás přivezla do nemocnice.
Podívejte se na webovou stránku linkapsychickepomoci.cz - tam najdete všechny čísla, co potřebujete. Uložte si 116 123 do telefonu. Dejte si to na záložku. Většina lidí, kteří volají na 112 zbytečně, to udělají jen proto, že nevědí, kde jinak hledat pomoc.
Pamatujte: psychická krize není slabost. Je to lidská reakce na příliš velký tlak. A pomoc existuje - jen potřebujete vědět, kde ji hledat. A když nevíte, zavolejte na 116 123. Tam vás vyslechnou. A pomohou vám zjistit, co dál.
Napsat komentář